Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z euroatlantického prostoru za měsíc červen.
01. 06. – Další odhalení aktivit NSA
Přestože je řada podrobností o činnosti americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) díky Edwardu Snowdenovi veřejnosti již známá, čas od času se médiím podaří v uniklých dokumentech najít ještě další nové informace. Naposledy s takovou zprávou přišel americký list The New York Times, podle kterého z utajených dokumentů z roku 2011 vyplívá, že NSA shromažďuje denně tisíce fotografií, jež pak využívá ve svém programu pro rozpoznávání tváří. Data mají pocházet zejména z elektronické komunikace (především z e-mailů, textových zpráv, sociálních sítí či video chatů), ale i například národních databází různých oficiálních dokumentů, jako pasy, občanské průkazy, řidičské průkazy atd. Agentura v tomto ohledu oficiálně prohlásila, že nemá přístup k fotografiím pořízeným pro americké pasy či řidičské průkazy, odmítla ale komentovat její přístup k fotografiím, jež cizinci přikládají k žádostem o víza. Dokumenty nicméně také ukazují, že software NSA na rozpoznávání tváří není zdaleka bez chyby a při testování několikrát selhal.
Nutno poznamenat, že se v této souvislosti nejedná o první zprávu o shromažďování digitálních fotografií zpravodajskými službami, kterou dokumenty od Edwarda Snowdena odhalily. V únoru přišel s podobnou zprávou britský list The Guardian, podle kterého britská zpravodajská služba GCHQ shromažďuje ve velkém prostřednictvím programu Optic Nerve záběry uživatelů video chatu od společnosti Yahoo.
02. 06. – Bezpečnostní důsledky syrského konfliktu pro Evropu
Při policejní razii na jihu Francie byly z kraje měsíce zadrženy čtyři osoby podezřelé z provádění náboru bojovníků odhodlaných postavit se na stranu syrských džihádistů v tamní občanské válce. Není bez zajímavosti, že zátah byl uskutečněn den poté, co byl na marseillském nádraží dopaden devětadvacetiletý Mehdi Nemmouche, hlavní podezřelý v případu květnové vraždy tří lidí v židovském muzeu v centru Bruselu. Podle státních zástupců strávil Nemmouche, Francouz arabského původu, v Sýrii více než rok a k odpovědnosti za antisemitský útok se sám přihlásil. Ačkoliv mluvčí ministerstva vnitra Bernard Cazaneuve řekl, že mezi policejní šťárou a dopadením pana Nemmouche neexistuje žádné přímé spojení, sám dopadený se nechal slyšet, že byl v minulosti ve spojení s radikálními islamisty, po jejichž boku mimo jiné bojoval proti syrským jednotkám. Během dopadení měl u sebe hlavní podezřelý samopal Kalašnikov a pistoli s municí. Podle francouzské prokuratury byly právě tyto zbraně použity při střelbě v židovském muzeu 24. května. V zabavených věcech byla nalezena také látka se znakem radikální organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) a vidokamera s hlasovým záznamem, kde se pachatel přiznává k bruselskému útoku. Belgie nyní žádá Francii o vydání Mehdiho Nemmoucheho.
03.-04. 06. – Setkání ministrů obrany NATO
Ministři obrany členských zemí Severoatlantické aliance se sešli v Bruselu, aby projednali stěžejní aktuální bezpečnostní témata. Ve světle pokračující krize na Ukrajině ministři poprvé diskutovali dlouhodobé bezpečnostní implikace ruského jednání. Výsledkem jednání je „akční plán připravenosti“, který má reagovat na změny v bezpečnostním prostředí. Tento plán má zahrnovat opatření týkající se například redislokace zásobování a vybavení v členských státech či zintenzivnění spolupráce na posílení vojenských schopností Aliance především v kontextu rychlosti reakce na jakoukoliv hrozbu. Opatření však nemají ohrozit klíčový Zakládající akt podepsaný mezi Ruskem a NATO, na jehož základě nemají být nasazeny vojenské síly či zbraně v nových členských zemích ve východní Evropě. Akční plán bude předložen představitelům Aliance ke schválení na zářijovém summitu ve Walesu.
Ministři se také setkali se svým ukrajinským protějškem a potvrdili svou podporu ukrajinským bezpečnostním a obranným reformám včetně modernizace armády. Rovněž došlo k dohodě o nové kybernetické obranné politice. Dalším diskutovaným tématem byl Afghánistán: ministři se zaměřili na posouzení dosavadního pokroku mise ISAF, stávající bezpečnostní situaci v zemi či připravenost místních bezpečnostních složek na druhé kolo prezidentských voleb. Diskutována byla také plánovaná výcviková mise NATO. Generální tajemník Anders Fogh Rasmussen uvítal oznámení amerického prezidenta Baracka Obamy o zachování téměř deseti tisíc vojáků v Afghánistánu po stažení většiny sil do konce tohoto roku. Upozornil nicméně na nezbytnost právního rámce pro učinění dalších kroků. V neposlední řadě ministři obrany rozhodli o prodloužení protipirátské operace „Ocean Shield“, v jejímž rámci mají alianční lodě nadále hlídkovat v oblasti Afrického rohu až do roku 2016.
03.–06. 06. – Spojené státy posílí svou přítomnost v Evropě
Ve světle probíhajícího ukrajinského konfliktu potvrdil americký prezident Barack Obama během svého čtyřdenního evropského turné úmysl Spojených států posílit svou vojenskou přítomnost v Evropě. Na návštěvě Varšavy, kde se zúčastnil oslav 25. výročí pádu komunismu, oznámil prezident vytvoření nového fondu s názvem „European Reassurance Initiative“ v hodnotě jedné miliardy dolarů, který má financovat dodatečné nasazení rotujících amerických jednotek na starém kontinentu. Nejedná se tedy o trvalé navýšení amerických jednotek, které by si přáli někteří východoevropští političtí představitelé. Prezident se zároveň zavázal k posílení bezpečnostní spolupráce se zeměmi jako Ukrajina a Moldavsko a varoval Moskvu před dalšími provokacemi. Ve Varšavě se také setkal s novým ukrajinským prezidentem a přislíbil Kyjevu vojenskou materiální pomoc v hodnotě 5 milionů dolarů. Jeho polský protějšek Bronislaw Komorowski na společném vystoupení zase přislíbil, že Polsko navýší své výdaje na obranu na úroveň 2 % HDP. Den na to potvrdil Obamova slova na zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu šéf Pentagonu Chuck Hagel. Americké vzdušné síly zároveň oznámily dočasné vyslání tří bombardérů B-52 Stratofortress, schopných nést jaderné zbraně, do Británie. Dle tiskového prohlášení USAF se stroje během svého zhruba dvoutýdenního pobytu v Evropě zúčastní společných cvičení se spojenci a také oslav vylodění v Normandii. Na palubě nemají mít žádnou ostrou munici. Během svého evropského turné navštívil prezident Obama také Brusel, kde se zúčastnil summitu G-7 a Francii, kde si připomněl 70. výročí vylodění Spojenců v Normandii.
V souvislosti s děním na Ukrajině stojí za zmínku také „fact sheet“, shrnující dosavadní kroky americké vlády v reakci na ukrajinský konflikt, který začátkem měsíce zveřejnil Bílý dům.
05. 05. – Německý parlamentní výbor chce vyslechnout Snowdena
Členové německého parlamentního výboru vyjádřili přání setkat se v Moskvě s Edwardem Snowdenem a probrat s ním otázku údajného sledování elektronické komunikace německých politiků a občanů americkou NSA. Poslanci podporovaní samotnou kancléřkou Angelou Merkelovou si od setkání slibují získání přesnějšího obrazu o celé situaci a praktikách amerických zpravodajských služeb. Ty se staly v Německu, v zemi poznamenané zneužíváním citlivých informací ze strany bývalého nacistického a komunistického režimu, hlavním politickým tématem. Vedoucí výboru, Christian Flisek, prohlásil, že nyní je na Snowdenovi, zda se s členy výboru v Moskvě setká nebo ne. Prvotní plány hovoří o datu 2. července. Opoziční levicové strany a strana Zelených však nesouhlasí, aby setkání proběhlo v Rusku, a naopak požadují Snowdenův příjezd do Německa. Sám Snowden se nechal slyšet, že by do Německa rád přijel. Podle německé vlády by mu však nebyl stát schopen zaručit jeho nezadržení a zpětné nevydání do Spojených států, neboť obě země mají mezi sebou podepsanou dohodu o vydávání hledaných osob.
05. 06. – NATO: 12 000 vojáků v Afghánistánu v roce 2015
Severoatlantická aliance má v plánu ponechat v Afghánistánu kolem dvanácti tisíc vojáků, z nichž necelých deset tisíc budou Američané. Celá mise se bude soustředit jak na výcvik afghánské armády, tak i na boj proti terorismu. Spojené státy by rovněž uvítaly, kdyby se na protiteroristických operacích, které budou zaměřeny primárně proti bojovníkům al-Kájdy, podílely také země s dobře vycvičenými speciálními silami, jako je tomu v případě Velké Británie či Austrálie. Americký prezident Barack Obama před nedávnem nastínil plán na snížení americké přítomnosti v Afghánistánu, kdy se americké síly mají do konce roku 2015 stáhnout z provinčních základen do hlavního města Kábulu a nedaleké základny Bagram, což může ovlivnit plány Aliance na výcvik afghánských vojáků v Kábulu a ve čtyřech regionálních základnách po celém Afghánistánu. Existence celé mise také závisí na podpisu bezpečnostní dohody mezi Afghánistánem a Spojenými státy, které se má zhostit nový prezident vzešlý z nedávných voleb.
06. 05. – 70. výročí vylodění v Normandii
Stovky posledních žijících veteránů, kteří na vlastní kůži poznali atmosféru jedné z klíčových bitev druhé světové války, se 6. května shromáždili na březích Lamanšského průlivu, aby si připomněli 70. výročí Dne D. Velkolepých oslav se účastnila řada hlav států a významných osobností, včetně britské královny Alžběty II., amerického prezidenta Baracka Obamy, nově zvoleného ukrajinského prezidenta Petra Porošenka nebo šéfa Kremlu Vladimíra Putina. Právě poslední tři zmiňovaní využili setkání u příležitosti oslav Dne D a společně diskutovali o možnostech uzavření příměří ve východní části Ukrajiny, zmítané tvrdými boji mezi proruskými separatisty a ukrajinskými vládními jednotkami.
06. 06. – Prodej francouzských lodí Rusku nadále čelí kritice
Francouzsko-ruský kontrakt z roku 2011 k dodání dvou plavidel třídy Mistral ruskému námořnictvu nadále vzbuzuje kontroverze mezi západními spojenci. Proti zakázce se oficiálně vyslovili americký prezident Barack Obama i polský ministr zahraničních věcí Radoslaw Sikorski, podle kterého Moskva plavidel využije k ohrožování svých černomořských sousedů. První z lodí, Vladivostok, má být dodána již letos v říjnu, druhá, Sevastopol, pak v roce 2015. I přes jisté náznaky z Paříže koncem minulého měsíce, že Francie by mohla zrušit dodávku druhého plavidla, potvrdil francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius, že kontrakt za 1,2 miliardy eur bude naplněn, protože v sázce je příliš mnoho pracovních míst. Z tohoto důvodu vnímá řada komentátorů tento obchod jako ukázku omezených možností Evropy reagovat na ruské jednání v souvislosti s krizí na Ukrajině.
09. 06. – Další cvičení NATO v Pobaltí
Severoatlantická aliance zahájila jedny ze svých největších vojenských manévrů na území pobaltských států, kde v posledních měsících posílila svou přítomnost vzhledem k napětí s Ruskem. Cvičení s názvem „Sabre Strike“, které bude probíhat do 20. června, se účastní téměř pět tisíc vojáků z deseti zemí včetně Velké Británie, Spojených států, Polska, Dánska, Kanady či partnerského Finska. Lotyšský ministr obrany považuje cvičení „za velmi důležité vzhledem k současné bezpečnostní situaci“. Naopak Rusko vyjádřilo vůči tomuto cvičení své námitky, které dle agentury Interfax označuje za „akt agrese“, a posílení spojenecké přítomnosti na ruských hranicích pokládá za „demonstraci nepřátelských úmyslů“.
09.-10. 06. – Jednání mezi USA a Íránem v Ženevě
Ve švýcarské Ženevě proběhly dvoudenní přímá jednání mezi Spojenými státy a Íránem o jeho jaderném programu. Setkání se odehrálo týden před dalším kolem jednání ve formátu P5+1 ve Vídni a jeho cílem bylo prodiskutovat hlavní sporné body vyjednávané dohody o íránském jaderném programu. Podrobnosti rozhovorů nejsou blíže známy. Setkání na bilaterální úrovni mimo Vídeň nicméně svědčí na straně jedné o rostoucí snaze nalézt kompromis před vypršením platnosti dočasné dohody o íránském jaderném programu (20. červenec), a na straně druhé o komplikovanosti vyjednávání, které můžou skončit také nezdarem. Podle americké vlády dosáhly jednání „kritického momentu“ a Washington do Ženevy vyslal dva ze svých nejzkušenějších diplomatů, náměstka ministra zahraničí Williama Burnse, jež stál také za aktuálně platnou dočasnou dohodou s Íránem, a hlavního poradce Bílého domu, Jakea Sullivana. Podle dostupných informací zůstává hlavním sporným bodem otázka množství obohaceného uranu, jež by Teherán mohl produkovat.
10.-13. 06. – Londýnský summit o sexuálním násilí v konfliktech
V britské metropoli se konala čtyřdenní konference zabývající se sexuálních násilím páchaným ve válečných konfliktech. V čele tohoto summitu stála zvláštní vyslankyně při OSN Angelina Jolie a britský ministr zahraničí William Hague, kteří vedli intenzivní dvouletou kampaň na zvýšení povědomí o této problematice a jejichž výslednou deklaraci schválilo 141 zemí. Oba hostitelé si kladli za cíl vytvořit nový mezinárodní protokol pro dokumentaci a vyšetřování sexuálního násilí v konfliktech, podpořit země k posílení vnitrostátních předpisů umožňujících trestní stíhání pachatelů či přimět státy k výcviku všech vojáků a členů mírových misí k prevenci sexuálního násilí. Konference se účastnily stovky vládních představitelů, diplomatů, aktivistů a obětí znásilnění v konfliktech z více než 120 zemí, kteří byli otevřeni diskusi o tomto dlouholetém tabu. Jedním z hostů byl i americký ministr zahraničí John Kerry, jenž rovněž vyzval k ukončení užití znásilnění jako zbraně ve válce, potrestání osob odpovědných za tyto zločiny a pomoci obětem sexuálního násilí.
11. 06. – Růst německého zbrojního exportu v roce 2013
Podle informací německého ministerstva hospodářství a energetiky stoupl export německé zbrojní produkce v minulém roce o čtvrtinu a dosáhl tak objemu 5,8 miliardy eur. Na svém zasedání představila vláda Spolkové republiky Německo kompletní seznam všech vyvezených konvenčních vojenských zbraní a uzavřených licencí. Podle statistik schválilo Německo v roce 2013 přesně 17 280 jednotlivých žádostí o vývoz zbraní, což je o 900 více než tomu bylo v roce předcházejícím. Největší nárůst zaznamenal export do zemí mimo Evropskou unii a NATO, konkrétně o 7 % a vystoupal tak na současných 62 %. Na tomto čísle se v rámci třetího světa největší měrou podílí Alžírsko, Saudská Arábie, Katar a Indonésie. Naopak o 7 procentních bodů poklesla zbrojní výměna uvnitř EU a NATO, čímž se dostala na současných 38 %. S ohledem na nárůst exportu do zemí neblaze spojovaných s porušováním lidských práv a financováním radikálních islamistů v Sýrii probíhá nyní v Německu debata o zavedení přísnější vývozní politiky. Příslib restriktivnějšího přístupu k zbrojním dodávkám vzešel také z úst současného spolkového ministra hospodářství Siegmara Gabriela. Na to však ihned zareagovali zbrojaři, kteří těží ze současné situace a varují, že s jakýmkoli omezením dojde ke ztrátám pracovních míst.
11. 06. – Debata o škrtech v britské armádě
Britský Národní kontrolní úřad přišel ve své zprávě o budoucí podobě britské armády s vážnou kritikou restrukturalizačního programu s názvem Army 2020. Tento plán, který vychází ze strategické koncepce z roku 2010, má za cíl snížit počet vojáků v armádě z 102 000 na 82 000 a naopak navýšit počet záloh z aktuálních 19 400 na 30 000 do roku 2018. Takovéto změny však považuje Úřad za „významná rizika“ pro operační schopnosti armády a upozorňuje, že daná opatření byla přijata bez odpovídajícího testování proveditelnosti. Stejně tak je ve zprávě uvedeno, že dovršení požadovaného počtu záložních sil může být opožděno až do roku 2025, kdy tento schodek v náboru by vytvářel tlak na regulérní armádní jednotky. Dle Úřadu čelí armáda také dalším výzvám v implementaci Army 2020, a to například stažení britských vojsk z Německa či přidělení dalších finančních prostředků pro dostatečné vojenské vybavení. Britské ministerstvo obrany je nicméně i přes tuto kritiku nadále přesvědčeno, že stanovené cíle, včetně úspory 10,6 miliard liber, budou splněny, a přistoupilo k poslednímu kolu škrtů nutných k dosažení těchto cílů.
13. 06. – Prohloubení vojenské spolupráce mezi Německem a Nizozemskem
Německo a Nizozemsko vstupují do nové éry stálé vojenské spolupráce. Oficiálním podpisem ji stvrdili holandský velitel pozemních sil generál Mart de Kruif a jeho německý protějšek generál Bruno Kasdorf. Za účasti ministrů obrany obou zemí dojednali armádní velitelé úplnou integraci nizozemské vzdušné bojové jednotky do německých sil rychlého nasazení (Rapid Reaction Force Division). Dlužno podotknout, že se nejedná o překvapivý krok. Vojenská spolupráce obou zemí probíhala na omezené úrovni již od roku 1955. V rámci nynějšího uspořádání však došlo k plné integraci příhraničních bojových jednotek, tzn., že zatímco holandská letecká brigáda zůstává nadále pod vedením německého velitelství ve Stadtallendorfu, nově bude obsazeno 13 postů včetně jednoho místa zástupce velitele divize holandskými důstojníky. Celkově se formace skládá z 9 500 Němců a 2 100 nizozemských vojenských příslušníků. Od podepsané dohody si ministři i velitelé armádních sborů slibují především užší bilaterální spolupráci v oblasti výcviků a vojenských misí. Konečným cílem je dle nizozemského ministra obrany společné plánování, údržba a koordinace výzbroje a vysílání vojenských misí. Součástí smlouvy je také integrace některých prvků nizozemské armády do německé armádní struktury. Nově bude také námořnictvo obou zemí podstupovat společný výcvik. Kombinovaná divize by měla být v provozu v roce 2016, od roku 2018 se pak počítá s její plnou akceschopností.
16. 06. – Španělská policie zadržela buňku ISIS
Španělská policie oznámila zatčení osmi lidí podezřelých z podílení se na náboru bojovníků pro teroristickou organizaci ISIS (Islámský stát v Iráku a Levantě). Policejní razie byla provedena v časných ranních hodinách v Madridu. Údajným vůdcem skupiny byl Maročan Lahcen Ikasrrien, v minulosti vězněný na americké základně Guantánamo. Tehdy ho zadrželi v Afghánistánu, avšak pro nedostatek důkazů byl v roce 2005 propuštěn. Podle nepotvrzených zpráv ze španělských médií jsou mezi ostatními podezřelými jeden Španěl, jeden Argentinec a pět Mexičanů. Červnový policejní nájezd představuje jen jeden z mnoha, ke kterým v poslední době ve Španělsku dochází. Místní policisté se při nich zaměřují mimo jiné také na hledání bratra jednoho z madridských útočníků, kteří v roce 2004 podnikli nejhorší teroristický útok v dějinách země. Počet zatčených podezřelých z rekrutace džihádistických bojovníků stoupl hlavně v severoafrické enklávě Mellila. K posilování bezpečnostních opatření týkajících se odchodu islamistů do bojů v Sýrii a Iráku a jejich zpětnému návratu do Evropy se v poslední době uchyluje nejen Španělsko, ale také Německo, Velká Británie, Belgie nebo Nizozemí.
16. 06. – Itálie možná zastaví svou námořní operaci na záchranu emigrantů
Italský ministr vnitra Angelino Alfano při návštěvě sicilského přístavu Pozzallo prohlásil, že bez zásahu EU hrozí ukončení námořní operace na záchranu migrantů ve Středozemním moři. Z jeho slov vyplynulo, že Itálie není nadále sama schopna nést břemeno zvyšujících se nákladů na řešení každodenního přílivu uprchlíků. Proto, podobně jako Malta, vyvíjí politický tlak na ostatní evropské státy. Krátce po ministrově vystoupení připlul k sicilským břehům kuvajtský ropný tanker s 356 migranty na palubě. Mezi Syřany, Libyjci, Egypťany, Somálci a Maročany se udájně nacházelo i tělo mrtvého syrského běžence, který cestu „za lepším světem“ nepřežil. Podobný osud dostihl i 39 člennou posádku nafukovacího člunu, který se o víkendu převrátil na cestě z Libye u břehů italské Lampedusy. Na potlačení následků imigrační krize sužující jih Evropy byla zřízena námořní mise s názvem „Mare Nostrum“ (Naše moře). Nyní se situace dostala do fáze, kdy Itálie žádá EU, aby převzala odpovědnost za záchranu Afričanů prchajících přes Středozemní moře.
17.-20. 06. – Další kolo jednání o íránském jaderném programu
Ve Vídni proběhlo další, v pořadí již páté, kolo jednání o íránském jaderném programu. Cílem setkání, která probíhají mezi Íránem a šesti světovými mocnostmi (5 stálých členů RB OSN a Německo) již od února, je dosáhnout komplexní dohodu o kontroverzním jaderném programu Teheránu. S blížícím se vypršením platnosti dočasné dohody (20. červenec) nátlak na nalezení kompromisu mezi jednajícími stranami narůstá, hluboké rozpory v postojích nicméně nadále přetrvávají. Hlavním sporným bodem zůstává otázka množství obohaceného uranu, který by měl Írán povoleno produkovat. Limit požadovaný Teheránem by mu podle ostatních jednajících stran nadále umožňovalo postavit jadernou zbraň. Podle diplomatických zdrojů agentury Reuters bude Írán pravděpodobně usilovat o posunutí lhůty k dosažení trvalé dohody. Podle současně platné dočasné dohody je takovýto krok možný, musí se na něm ale shodnout všechny jednající strany. Jednání se podle neověřených informací měly věnovat okrajově také současnému dění v Iráku. Týden před zahájením jednání ve Vídni se na samostatném bilaterálním setkání sešli představitelé Spojených států a Íránu v Ženevě.
17. 06. – Odposlouchávací skandál v Polsku
Polsko se potýká s aférou točící se kolem nahrávek rozhovorů polských úředníků, které uveřejnil deník Wprost. Polskou veřejnost nejvíce pobouřila konverzace z minulého roku mezi ministrem vnitra Bartlomiejem Sienkiewiczem a šéfem Národní banky Markem Belkou, kteří jednali o možnostech, jak podpořit národní ekonomiku s cílem napomoci vládě vyhrát příští volby. Belka v nahrávce údajně požaduje odstranění tehdejšího ministra financí Jaceka Rostowskiho výměnou za zásah banky na podporu ekonomiky v případě nouze. Rostowski byl o čtyři měsíce později opravdu odvolán, nicméně polský premiér Donald Tusk jakoukoliv spojitost s obsahy odposlechů odmítá a uniklé nahrávky považuje za „pokus o puč a svržení vlády nezákonnými prostředky“. V kontextu tohoto skandálu započalo vyšetřování, které inicioval sám ministr vnitra Sienkiewicz, stavící se do role oběti.
O několik dní později vpadli do kanceláří Wprostu členové Agentury vnitřní bezpečnosti v čele se státním zástupcem s cílem místnosti prohledat, nicméně vzhledem k odporu novinářů nezajistili žádné počítače či jiné zdroje informací. Jaroslaw Kaczynski, vůdce největší opoziční strany Právo a Spravedlnost, považuje tento zásah za útok na svobodu projevu a již od počátku aféry požaduje odstoupení vlády. Sám premiér Tusk oznámil, že by mohlo dojít k předčasným volbám, které rovněž připustil prezident Komorowski. Celý skandál nabral na obrátkách také poté, co Wprost uveřejnil poznámky polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorskiho, který označil vztahy Polska se Spojenými státy za „bezcenné“ a kritizoval britského premiéra Davida Camerona za jeho neschopnost zvládnout evropské záležitosti.
19. 06. – USA vysílá do Iráku 300 vojáků
V reakci na rychlý postup sunnitských povstaleckých skupin v čele s ISIS rozhodl americký prezident Barack Obama o vyslání 300 příslušníků amerických speciálních sil do Iráku. Vojáci mají působit jako poradci a jejich úkolem je zhodnocení strategické situace v terénu a zajištění potřebných zpravodajských informací, v případě, že by se americká vláda rozhodla k nějakému vojenskému zásahu. Právě o ten ji žádá vláda premiéra Malikiho, která chce, aby americké letectvo udeřilo na pozice povstalců. Washington se ale zatím přímému vojenskému angažmá na straně šíitské vlády, kterou mnozí ze současné eskalace sektářského násilí viní, brání a tlačí na sestavení nové inklusivní vlády národního usmíření, v niž by byli zastoupeni také představitelé sunnitské a kurdské menšiny. Prezident Obama opakovaně zdůraznil, že americké jednotky znovu v Iráku bojovat nebudou. Navýšen byl také počet jednotek zajišťujících ochranu americké ambasády v Bagdádu.
21. 06. – Nové sankce USA proti pro-ruským rebelům
Spojené státy uvalily nové sankce proti vedoucím představitelům pro-ruských vzbouřenců na východě Ukrajiny. Sankce, zahrnující zákaz cestování a zmrazení účtů, se týkají sedmi osob. Západní státy zároveň opět pohrozily zostřením sankcí proti Rusku, které obviňují z pokračující destabilizace Ukrajiny.
22. 06. – Kanada součástí amerického kontinentálního protiraketového systému?
Kanadská vláda svažuje zapojení své země do amerického kontinentálního protiraketového systému po tom, co s tímto doporučením přišel ve své nové zprávě Senátní výbor pro národní bezpečnost a obranu. Podle dokumentu by Kanada měla do systému přispět buďto přímo skrze vybudování radarových stanic na svém území, nebo nepřímo prostřednictvím podílení se na výzkumu a vývoji. Washington nabídl Ottawě účast na svém kontinentálním protiraketovém systému již v roce 2005, tehdejší vláda v čele s premiérem Paulem Martinem tuto nabídku ale odmítla. Současný premiér Stephen Harper k tomu poznamenal, že tehdejší rozhodnutí bylo učiněno na základě analýzy bezpečnostních hrozeb a rizik plynoucích se snah různých států vyvíjet balistické střely. Ty se nicméně dále vyvíjely a dnes již představují reálnou hrozbu (senátní zpráva zmiňuje především programy Severní Korey a Íránu).
23. 06. – Obamova zahraniční politika ztrácí podporu veřejnosti
Nespokojenost s jednáním amerického prezidenta Baracka Obamy u obyvatel Spojených států postupně roste. V nově uveřejněném průzkumu 58 % Američanů nesouhlasí s tím, jak jejich prezident zvládá zahraniční politiku, což představuje 10% nárůst z předešlého měsíce a nejvyšší procento nespokojenosti od jeho vstupu do funkce v roce 2009. Stejně tak 52 % obyvatel neschvaluje Obamův přístup ke stupňující se krizi v Iráku, nicméně 51 % podporuje jeho rozhodnutí vyslat 300 vojenských poradců do Iráku. Stejně tak 56 % Američanů podporuje užití bezpilotních letounů v Iráku, tedy možnost, která připadá dle Obamových poradců stále v úvahu. V kontextu irácké krize se znovu rozpoutala také debata o tom, zda by Spojené státy měly udržovat v Iráku nadále jednotky i po jejich úplném stažení v roce 2011 – přesně polovina s jejich přítomností nesouhlasila, 42 % obyvatel se vyslovilo ve prospěch zachování určitého počtu vojáků v zemi.
24. 06. – Evropská banka obětí kybernetické krádeže
Bezpečnostní firma Kaspersky Lab přišla v červnu s důkazy o kybernetických krádežích, zacílených na zákazníky neznámé evropské banky. Většinu ze 190 obětí tvořili údajně obyvatelé Itálie a Turecka. Podle odborníků soukromé bezpečnostní firmy stál za finanční ztrátou (jež se za jeden týden vyšplhala na 500 tisíc eur) trojský kůň, který dokázal zachytit finanční data a umožnit tak provedení podvodných transakcí ihned po té, co se zákazník přihlásil do svého online bankovního účtu. Zlodějům se podařilo odstranit veškeré důkazy, které by vedly k jejich okamžitému vystopování. Nejistá je informace i o tom, jaký konkrétní malware byl v kampani použit. Podle počítačových expertů by se mohlo jednat o variantu „Zeus“, která byla poprvé detekována v roce 2007. Tehdy dosáhly škody bankovních krádeží milión liber. Při letošních útocích, ke kterým došlo podle společnosti Kaspersky Lab během jednoho lednového týdne, měl Zeus vložit škodlivé informace na webové stránky banky. Jejich stažením pak došlo ke krádeži důvěrných dat. I když řídící server je nyní vypnut, odborníci varují, že pachatelé mohou znovu zaútočit. Nezávislý bezpečnostní konzultant Alan Woodward upozorňuje, že i když částka ukradená z každého jednotlivého účtu (pohybující se mezi 1700 až 39 000 eury) není závratně vysoká, rychlost, s jakou ke krádeži došlo, je o to více zarážející.
26. 06. – Německo schválilo obranný rozpočet pro letošní rok
Vládnoucí německá koalice oznámila výši obranného rozpočtu na rok 2014, který se bude pohybovat kolem 32,44 miliard eur. V porovnání s loňským rozpočtem dochází k jeho snížení přibližně o 800 miliónů eur, což představuje dvojnásobek částky, se kterou ve svém návrhu počítala vláda kancléřky Merkelové. Dle zprávy rozpočtového výboru bylo důvodem těchto škrtů zpoždění velkých zbrojních projektů, které ministryně obrany Ursula von der Leyen nařídila přezkoumat i s dalšími zakázkami. Předpokládá se, že polovina rozpočtu se vynaloží na personální výdaje, další finance půjdou na obranné akvizice (včetně transportních letounů A400M či bojových vrtulníků Tiger), vojenský výzkum a vývoj a mezinárodní mise. Von der Leyen se během své návštěvy Spojených států také nechala slyšet, že v příštích letech dojde k navýšení obranného rozpočtu, přestože pravděpodobně nebude dosahovat směrnic NATO. V tomto kontextu ministryně uvedla, že jsou důležitá nejen 2 % HDP vynaložená na obranu, ale i otázka toho, kde a jak jsou dané peníze vynakládány.
26. 06. – Obama žádá Kongres o finanční podporu syrským rebelům
Prezident Barack Obama vyzval americký Kongres, aby schválil 500 miliónů dolarů na výcvik a výstroj „umírněných“ syrských opozičních sil. Podle Bílého domu pomůže finanční částka dorovnat síly syrských vzbouřenců bojujících proti režimu Bašára al-Asada a jiným sunnitským milicím, zvláště pak teroristické organizaci Islámský stát v Iráku a Levantě. Podle médií tak Obama reagoval na zvyšující se požadavky na americkou pomoc při řešení syrské občanské války, která si za tři roky svého trvání vyžádala desetitisíce obětí. Podle mnohých pomohou peníze dostat oblast pod kontrolu opozice a tím pádem ji stabilizovat a učinit ji odolnější před teroristickými hrozbami. Aby USA zmírnily obavy, že se finanční prostředky dostanou do rukou americkým nepřátelům, budou rebelové předem prověřeni. Zdroje neuvádí, kdy by zákonodárci mohli o Obamově návrhu hlasovat.
27. 06. – Spojene státy přestanou používat protipěchotní miny
Spojené státy oznámily, že nebudou nadále vyrábět, získávat či nahrazovat protipěchotní miny, které považovaly za strategicky významné například pro jejich odstrašující efekt vůči pozemní invazi. Tímto prohlášením se tak země více přiblížila k připojení k Ottawské úmluvě, jejíž podpis se táhne již od Clintonovy administrativy. Nicméně USA se i přes toto oznámení staly terčem kritiky především proto, že nebylo stanoveno žádné cílové datum, což umožňuje zemi nadále využívat svých 10 miliónů nášlapných min. Ze strany kritiků je požadováno, aby užití protipěchotních min bylo okamžitě zakázáno, došlo ke stanovení data přístupu k dané smlouvě OSN a zničení stávajících zásob. Zastánci odzbrojení také argumentují, že americká nechuť úmluvu podepsat může odradit ostatní vzpurné národy od připojení. Signatáři Ottawské úmluvy nejsou dále například Rusko, Čína či Írán.
29. 06. – Nový finský premiér nakloněn NATO
Jmenování Alexandera Stubbova novým finským premiérem vyvolalo očekávání, že se Finsko v otázce bezpečnosti vydá na cestu směrem k Severoatlantické alianci. Stubb je totiž považován za „pravicového, liberálně-tržního jestřába NATO“ a očekává se od něj zásadní posun ve finské bezpečnostní a obranné politice. Stubbovo jmenování je převážně vítáno v obranné komunitě, která předvídá vyšší vojenské výdaje po osmi letech úsporných programů, redukci sil a snížení investic. Nicméně daná politická rozhodnutí budou pravděpodobně stanovena až novou vládou po volbách v roce 2015. Z nich se předpokládá vznik koalice pro-alianční Národní koaliční strany, ve které působí Stubb, a proti-alianční Strany středu, která naopak preferuje prohloubení bezpečnostní spolupráce v rámci EU a severských sousedů. Sám Stubb tak nyní považuje za zásadní výzvu ve své nové funkci přesvědčit národ a jeho vedení o opodstatněnosti členství v NATO.
30. 06. – Ruští námořníci přijeli k výcviku do Francie
Do francouzského přístavu Saint-Nazaire dorazilo 400 ruských námořníků, aby zahájilo výcvik na vrtulníkových lodích třídy Mistral. Francouzsko-ruský kontrakt z roku 2011 za 1,2 miliardy eur k dodání dvou těchto plavidel vyvolal ve světle pokračujícího ukrajinského konfliktu v posledních týdnech značné kontroverze a řada západních spojenců požaduje od Paříže jeho zrušení. Nic zatím nicméně nenasvědčuje tomu, že by se francouzská vláda chystala dodávku lodí zastavit. Začátkem měsíce potvrdil francouzský ministr zahraničí v reakci na americkou a polskou kritiku, že podmínky smlouvy budou naplněny. Výcvik ruských námořníků by měl trvat čtyři měsíce.
Autoři: Juraj Nosál, Martina Ulmanová a Silvie Janičatová, studenti Mezinárodních vztahů a Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
