Bombové útoky v Keni

3. 5. 2014: Po incidentu z 23. dubna, kdy byli zabiti čtyři lidé na předměstí Nairobi, se keňskému státu nevyhýbají další teroristické útoky. Tentokrát bylo cílem druhé největší keňské město Mombasa. První z útoků proběhl na nádraží Mwembe Tayari, kdy útočníci vhodili granát do jednoho z přijíždějících autobusů z Nairobi. Druhá exploze proběhla v baru poblíž hotelového komplexu Nayali Reef. Hovoří se také o třetím možném výbuchu poblíž jednoho z mombaských kin, nicméně tento útok byl neúspěšný. Exploze proběhly v rozmezí několika minut a byli při nich zabiti tři lidé a několik vážně zraněno. Výbuchy jsou opět přičítány somálskému Al-Šabábu.

Exploze v Keňi po druhé

4. 5. 2014: Ani ne čtyřiadvacet hodin po výbuších v Mombase se cílem teroristických útoků stalo opět hlavní město. Nairobim otřásly exploze naposledy 23. dubna, kdy byli zabiti čtyři lidé. Cílem útoků se tentokrát staly dva autobusy, přičemž byli zabiti tři lidé a nejméně šedesát dalších zraněno. Sedm měsíců po incidentu v nákupním centru West Gate, zůstává Keňa jedním z hlavních cílů teroristických útoků. „Nevzdáme se a naše jednotky nebudou staženy ze Somálska,“ reagoval více prezident William Ruto na možnou souvislost působení keňských jednotek v Somálsku a sérií výbuchu na keňském území.

ANC opět vítězný

8. 5. 2014: Parlamentní volby v Jihoafrické republice dopadly již tradičním výsledkem a dominance Afrického národního kongresu (ANC) je opět potvrzena. Voliči přiřknuli ANC 62,2 % hlasů, přičemž v minulých volbách dosáhl v roce 2009 65,9 %. Na druhém místě se umístila opoziční Demokratická aliance (DA) se ziskem 22,2 % hlasů a připsala si tak znatelný nárůst voličských preferencí, kdy v minulých volbách obdržela 16,7 % hlasů. DA je tradičně nejvíce populární v Západním Kapsku, kde má také svoji premiérku v osobě Helen Zilliové. Třetí místo s 6% ziskem hlasů obsadila strana populisty Julia Malemy, Bojovníci za hospodářskou svobodu (EEF). Malema, který vystoupil z ANC je pro svoje ultralevicové postoje přirovnáván k venezuelskému Hugo Chavezovi. Volební zisk umožňuje ANC znovu zvolit Jacoba Zumu prezidentem. Samotný Zuma věnoval vítězství památce nedávno zemřelého Nelsona Mandely.

Klesající podpora ANC je přičítána nespokojenosti voličů, pramenících z vysoké nezaměstnanosti, kriminality, stále přítomné rasové otázky a skandálů Jacoba Zumy. Taktéž „Marikanský masakr“ z roku 2012, kdy bylo policií zastřeleno 34 stávkujících, měl být reflektován jihoafrickými voliči. Odhadovalo se, že podpora ANC nedosáhne 60 %. Přes všechny uvedené faktory však ANC nejvíce těží z pozice strany, která přinesla černošskému obyvatelstvu před dvaceti lety svobodu a daří se jí umě zachovávat současné status quo.

Další výbuchy v Nairobi

15. 5. 2014: Deset lidí bylo zabito a dalších sedm desítek bylo zraněno při dalším výbuchu v Nairobi. Dvě nálože byly odpáleny na tržišti Gikomba v centru hlavního města. V návaznosti na sérii výbuchů, které otřásají keňskými městy, varovaly vlády Spojených států, Francie a Austrálie své občany v Keni. Vláda Velké Británie dokonce evakuovala čtyři stovky svých turistů ze země. Zmíněné státy byly keňskou vládou kritizovány za šíření paniky.

V průběhu dalších dní proběhlo několik dalších pokusů o bombové atentáty, při kterých byli zraněni lidé (20. 5. Garissa, 22. 5. Mombasa). 26. 5. byli na keňsko-somálských hranicích zabiti dva keňští vojáci, dovážející humanitární pomoc do Ras Kamboni v Somálsku.

Druhé kolo prezidentských voleb v Guinea-Bissau

20. 5. 2014: Novým prezidentem Guinea-Bissau se stal Jose Mario Vaz. Bývalý ministr financí získal většinu hlasů již v prvním kole voleb, avšak nestačilo to ke zvolení. Jeho protikandidátem byl Nuno Gomes Nabiam, který má blízko k armádním kruhům. Samotná armáda anulovala výsledky posledních voleb v roce 2012. Země má za sebou bezpočet vojenských převratů. Žádný z volených leaderů nevládl celé své funkční období od vyhlášení nezávislosti země na Portugalsku před čtyřiceti lety. Samotná země je sužována korupcí a slouží jako přepravní trasa pro distribuci kokainu do Evropy. Vaz získal v druhém kole 62 procent hlasů, zatímco Nabiam jen 38.

Znovuzvolený prezident Zuma

21. 5. 2014: Současný prezident JAR Jacob Zuma byl dle předpokladů opětovně zvolen do úřadu prezidenta, v jehož čele stojí od roku 2009. Prezident v politickém systému JAR vykonává zároveň funkci předsedy vlády. Zuma byl zvolen poslanci ANC po úspěšných parlamentních volbách ze začátku května, opoziční strany nenominovaly svoje kandidáty. Při svém inauguračním projevu přislíbil, že ve svém druhém prezidentském období bude ve větší míře podporována ekonomika JAR. Jihoafrická republika byla dlouhou dobu největší africkou ekonomikou, nicméně data z minulého měsíce přisuzují toto prvenství Nigérii. Hodnota nigerijského HDP dosáhla 509 miliard amerických dolarů oproti jihoafrickým 370 miliardám z konce roku 2013. Při přepočtu HDP na jednoho obyvatele ovšem zůstává čelní pozice JAR neměnná. V tomto ukazateli dosahuje JAR třikrát větších hodnot než Nigérie.

Exploze v Džibutsku

24. 5. 2014: Sebevražedné útoky se nevyhýbají ani dalšímu se Somálskem sousedícímu státu. Tentokrát se cílem stalo Džibutsko. Při bombovém útoku v hlavním městě byli v místní, cizinci hojně navštěvované restauraci, zabiti tři lidé a několik dalších zraněno. Výbuch je přičítán somálskému Al-Šabábu. Incident reflektovalo také Ministerstvo zahraničních věcí ČR a vydalo doporučení, vyzývající české občany k maximální obezřetnosti při pohybu v Džibutsku.

Bezpečnostní summit pro Nigérii

24. 5. 2014: Více než měsíc po únosu školaček z nigerijské internátní školy, se setkal nigerijský prezident Goodluck Jonathan s představiteli a zástupci sousedních zemí západní Afriky na summitu v Paříži. Nigerijský prezident se setkal se svými protějšky ze sousedních zemí Beninu, Kamerunu, Čadu a Nigeru na summitu v Paříži, který svolal francouzský prezident François Hollande. Diskuze se vedla nad novou strategií pro nastalou bezpečnostní hrozbu, kterou představuje Boko Haram a dalších teroristické skupiny v západní a střední Africe.

Na rozdíl od Mali či Středoafrické republiky, dvou bývalých kolonií Francie, kde Francouzi již své vojenské mise zahájili v roce 2013, je Nigérie bývalou kolonií Velké Británie. Tato země je však obklopena frankofonními zeměmi, a proto zde může hrát právě Francie rozhodující roli při řešení současné krize. Prezident Hollande na tomto summitu slíbil, že Nigérii v boji proti Boko Haram podpoří. „Budeme vždy připraveni poskytnout nejen naši politickou podporu, ale i naši pomoc pokaždé, když ji budete potřebovat, protože boj proti terorismu je bojem za demokracii.“ Nicméně Nigerijská strana se zahraniční pomoci brání. Pomoc přislíbila i USA, avšak nigerijská strana se domnívá, že by tato pomoc pouze zvýšila možnost nahlížení a ovlivňování záležitostí země. Jednání jsou složitá, avšak bezpečnostní experti doufají, že summit v Paříži přispěje k lepší komunikaci mezi sousedy v zasažené oblasti, a přiměje je ke spolupráci v boji proti terorismu.

První případy nakažených virem Ebola v Sierra Leone

26. 5. 2014: Na území Sierra Leone jsou potvrzeny první čtyři oběti, které byly nakažené touto nemocí. Ebola se vyskytla v distriktu Kailahun na východě země, který sousedí s jihem Guineje, kde nemoc vypukla v březnu a zabila více než 145 lidí. Proti Ebole neexistuje žádná léčba ani vakcína. Jedná se o jeden z nejsmrtelnějších virů na světě. Avšak lidé mají větší šanci na přežití, pokud je virus objeven včas a je nasazena podpůrná lékařská péče. Ebola dokáže zabít na 90 procent nakažených a přenáší se tekutinami od infikovaného, jakými jsou moč, sliny nebo krev. Podle pracovníka z ministerstva zdravotnictví Sierry Leone byl mezi zemřelými i zdravotní pracovník. O nákaze Eboly byla informovaná i Světová zdravotnická organizace, jež je schopná v případě potřeby poskytnout základní dodávky zdravotnického materiálu. Podle jejích informací je šest případů podezřelých a jeden z nich potvrzený, že se jedná skutečně o virus Ebola. Mnoho lidí v oblasti Kailahun zůstalo ve svých příbytcích. Panuje mezi nimi strach z nákazy. V sousední Guiney bylo 258 podezřelých a potvrzených případů Eboly. V dalším sousedním státě Libérii se vyskytlo dvanáct podezřelých případů, jež si vyžádaly devět mrtvých.

Útok na dům ministra vnitra v Tunisku

28. 5. 2014: Čtyři policisté zemřeli a jeden byl zraněn poté, co na dům ministra vnitra zaútočili neznámí střelci. Ministr Lotfi Ben Jeddou se v době útoku nenacházel v domě, který leží v regionu Kasserine na západě země. Není jasné, kdo stojí za útokem, avšak Tunisko se potýká několik let s bojujícími islamistickými milicemi. Vláda označila jednu z nich Ansar al-Sharia za teroristickou organizaci. Ansar al-Sharia vznikla po revoluci v roce 2011 a usiluje o zavedení islámského práva šaria v celé zemi. Její leader Seif Allah Ibn Hussein, známý také jako Abu Iyadh se skrývá, jelikož je stíhán pro údajné iniciování útoku na americkou ambasádu v Tunisu, ke kterému došlo v září 2012 a při kterém došlo k usmrcení čtyř osob. Bezpečnost v zemi poklesla po útěku bývalého prezidenta Zine al-Abidine Ben Aliho v lednu 2011 a po vypuknutí tzv. arabského jara. Tuniské bezpečnostní síly zahájily hlavní útok minulý rok v oblasti pohoří Chaambi blízko hranic s Alžírskem, kde islamističtí ozbrojenci mají svou základnu. Vládnoucí představitelé se rovněž obávají situace v sousední Libyi, kde islamistické skupiny ovládají značná území a přecházejí tuniskou hranici.

Síly věrné „darebáckému“ generálovi zaútočily na tábor islamistů

28. 5. 2014: Libyjské síly loajální odpadlému generálovi bombardovaly tábor islamistické milice, podporované vládou, ve východolibyjském městě Benghází.  Svědkové uvedli, že letadlo zaútočilo na základnu Brigády 17. února, jedné z hlavních ozbrojených skupin v oblasti. Generál Khalifa Haftar, který dříve sloužil v armádě předchozího vládce Muammara Kaddáfího, uskutečnil již několik nedávných útoků v Benghází a hlavním městě Tripolisu. Haftar obviňuje současnou libyjskou vládu, že podporuje terorismus, což však oficiální představitelé země odmítají.  Akce generála Haftara jsou podporovány řadou armádních skupin, včetně vojenských sil na východě země. Jeho ozbrojená skupina zahrnuje také několik členů letectva. Centrální vláda útok odsoudila jako pokus o převrat, avšak někteří vládní představitelé podporují jeho akce. Libye je tři roky po pádu Kaddáfího stále neklidnou zemí. Je to způsobeno různými náboženskými a politickými frakcemi, které nejsou schopné dohody o budoucím směřování země. Denní realitou se staly atentáty, exploze bomb a únosy. Centrální vláda však zdědila po Kaddáfího vládě oslabenou armádu a policii, a proto financuje vybrané ozbrojené armádní skupiny k zajištění bezpečnosti v některých částech země.  Jednou z nich je právě Brigáda 17. února, jež má blízké vztahy s islamistickou skupinou Ansar al-Sharia vyznačující se striktním výkladem islámské víry. Po útoku na základnu v Benghází prohlásil Mohamed al-Zahawi velitel organizace Ansar-al Sharia, že vojenské operace proti jeho skupině a dalším v Benghází jsou považovány za křižáckou výpravu a obvinil generála Haftara, že je podporován zahraničními silami. Rovněž varoval Spojené státy americké před jakoukoliv intervencí v zemi.

Generál Khalifa Haftar zdroj: Egyptianstreets.com

Nigerijský prezident přislíbil totální válku skupině Boko Haram

29. 5. 2014: Nigerijský prezident Goodluck Jonathan přislíbil vést totální válku proti militantní islamistické skupině Boko Haram. Při projevu k výročí patnácti let od konce vojenské vlády v zemi prohlásil, že mezinárodní terorismus ohrožuje demokratické zisky v Nigérii. Samotná skupina Boko Haram vede krvavé povstání na severovýchodě země, kde chce vytvořit stát se striktním islámským právem šaria. Jeden z jejích posledních útoků se odehrál ve vesnici Gurmushi na severovýchodě země, kde bylo zabito čtyřicet dva lidí. Rovněž došlo k vypálení mnoha domů. Skupina stále zadržuje více než dvě sta školaček, které byly uneseny minulý měsíc. Za jejich osvobození požaduje Boko Haram propuštění svých bojovníků z nigerijských věznic.  Prezident Jonathan prohlásil, že bude ochraňovat nigerijskou demokracii. Následně dodal, že instruoval bezpečnostní složky k zahájení operace, která má ukončit beztrestnost teroristů na nigerijské půdě.  Goodluck Jonathan rovněž vyhlásil v květnu 2013 výjimečný stav v třech nejpostiženějších státech na severovýchodě země (Adamawa, Borno, Yobe), v nichž je islamistická skupina nejaktivnější.  Do těchto oblastí bylo následně vysláno více armádních jednotek. Boko Haram v následné odvetě zvýšila počet bombových útoků ve městech a masivních útoků na malá města a vesnice.

 Autoři: Jan Skoch, Lukáš Němec a Tomáš Dvořák, studenti Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.