Přehled a analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z východní Asie za měsíc duben.

OBAMOVA CESTA DO ÁZIE

Po zrušení plánovanej októbrovej návštevy sa od aprílovej cesty (22. – 29. apríla) Baracka Obamu do Ázie očakávalo veľa. Hlavnou úlohou amerického prezidenta v Japonsku, Južnej Kórei, Malajzii a Filipínach bolo potvrdiť, že pre Washington je Ázia skutočne prioritným regiónom, a že „ázijský pivot“ nie je len rétorický obrat bez reálneho obsahu.

Na prvej zastávke v Japonsku Obama ako prvý americký prezident explicitne potvrdil záväzok Washingtonu k obrane ostrovov Diaoyu/Senkaku. O tie sa Japonsko sporí s Čínou. To, že obrana ostrovov pod správou Japonska spadá pod záber bilaterálnej bezpečnostnej zmluvy je dlhodobo oficiálnou pozíciou Washingtonu, takže Obamovo prehlásenie bolo len zopakovaním tejto interpretácie. Napriek tomu si vyžiadalo veľkú pozornosť. Obamovi sa s japonským premiérom Shinzom Abem nepodarilo dosiahnuť pokrok v rokovaniach o regionálnej zmluve o voľnom obchode TPP. Neprekonateľnou prekážkou stále ostáva odstránenie ochranárskych opatrení v poľnohospodárstve a automobilovom priemysle.

Návšteva amerického prezidenta v Južnej Kórei bola čiastočne zatienená tragickým potopením trajektu. Obama vyhlásil, že Washington stojí „bok po boku“ so Soulom pri čelení provokáciám Pchjongjangu. Viacerí experti očakávali, že Severná Kórea využije prebiehajúcu Obamovu návštevu na uskutočnenie ďalšieho jadrového testu (tentoraz nového „typu“), na ktorý sa údajne už niekoľko mesiacov pripravuje. K naplneniu týchto predpovedí nedošlo, no Pchjongjang vystupňoval ofenzívnu rétoriku, označujúc kórejskú prezidentku za „prešibanú prostitútku“ a Obamu za jej „pasáka“. Zaujímavé bolo vyjadrenie Obamu k otázke systému nútenej prostitúcie kórejských žien vytvoreného japonskou Imperiálnou armádou. Táto otázka stále komplikuje juhokórejsko-japonské vzťahy. Obama vyhlásil, že nútená prostitúcia bola „hrozným, neslýchaným porušením ľudských práv“ a vyjadril dôveru, že Tokio bude pristupovať k tejto otázke zodpovedne. Washington tak pokračuje v úlohe mediátora medzi svojimi „rozhádanými“ spojencami.

Malajziu navštívil Obama ako prvý americký prezident za takmer 50 rokov. Washington a Kuala Lumpur oznámili povýšenie vzájomného vzťahu na „comprehensive partnership“. I Malajzia je účastníkom rokovaní o TPP a postup je v tomto prípade rovnako komplikovaný. Malajský premiér Najib Razak otvorené priznal, že Malajzia nie je pripravená na vstup do rokovaní. Ďalším problémom v bilaterálnej relácii je osud opozičného lídra Anwara Ibrahima, ktorý bol v marci odsúdený na 5 rokov v procese, všeobecne považovanom za politicky motivovaný. Na Obamu bol vyvíjaný tlak aby sa s odsúdeným politikom stretol. Obama tak nakoniec neurobil, no s Anwarom sa stretla poradkyňa pre národnú bezpečnosť Susan Rice.

Konečnou zastávkou Obamu boli Filipíny. Krátko pred príchodom Obamu bola podpísaná bilaterálna zmluva o rozšírenom prístupe amerických jednotiek na filipínske vojenské základne. O tej dve strany rokovali už vyše roka. Washington mal do roku 1992 na Filipínach dve veľké základne, ktoré slúžili ako jeden z kľúčových ťažísk americkej vojenskej prítomnosti v Ázii. Nová dohoda hovorí len o rotáciách amerických jednotiek, nie o ich permanentnom rozmiestnení. Zmluva má platiť 10 rokov s možnosťou jej predĺženia a nešpecifikuje presnú podobu americkej prítomnosti. Vzhľadom na teritoriálny spor Manily s Pekingom je nová dohoda vnímaná ako snaha vojenský zadržiavať Čínu. Obama poprel, že by Spojené štáty aplikovali voči Číne politiku zadržiavania. Verejne známym tajomstvom však ostáva, že celá Obamova cesta sa točila okolo Číny, i keď Peking Obama tento krát nenavštívil. Washington totiž vo svojej regionálnej politike napriek všetkým vyhláseniam stále viac len reaktívne reaguje na čínske kroky, ako podniká nezávislé iniciatívy.

ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA

Americký ministr obrany Chuck Hagel v Číně

Ačkoliv se americký ministr obrany Chuck Hagel stal na počátku své návštěvy vůbec prvním cizincem v bezpečnostních službách, jež navštívil palubu letadlové lodi Liaoning po její rekonstrukci a zdálo se, že setkání proběhne v konstruktivním duchu, brzy začaly vzájemné rozhovory ztrácet přátelskou podobu. Ačkoliv měla návštěva amerického ministra obrany podpořit vzájemný dialog a kooperaci v bezpečnostních otázkách, atmosféra setkání napovídala spíše o opaku. Chuck Hagel varoval Čínu před jednostrannými kroky v otázkách Východočínského a Jihočínského moře a byl také kritizován vztah se Severní Koreou s tím, že v obou případech Hagel zdůraznil americkou snahu nasměrování bezpečnostní politiky do oblasti východní Asie: „Naše závazky ke spojencům v regionu jsou neochvějné“, nechal se slyšet šéf americké obrany. Tím vyjádřil podporu zejména Japonsku a Filipínám, které čelí v obou oblastech největšímu tlaku Pekingu. Na to důstojnický sbor ČLA odpovídal poměrně nevybíravými dotazy a komentáři během vzájemných setkání. Mezi další body vyvolávající vzájemné osočování patřila problematika kyberbezpečnosti. Bilaterální rozhovory ohledně severokorejské problematiky pak nadále pokračují i nezávisle na této návštěvě. Nadále ovšem i s minimálním posunem.

Hagel ovšem během své desetidenní cesty navštívil také další země – například s Mongolskem byla ve snaze vyvažovat Čínu podepsána dohoda o rozšíření vojenské spolupráce. I když dokument není valné důležitosti, a Mongolsko na rozdíl od Japonska či Jižní Koreje nadále odmítá možnost pobytu amerických vojsk na svém území, jedná se o další krok ve snaze alespoň na oficiální rovině vyvažovat Čínu a podporovat tak americký „Asijský pivot“. To měl za cíl na konci sledovaného období i samotný americký prezident Barack Obama (viz výš), který na své první cestě do toho regionu od roku 2012 vynechal Čínu, a snažil se tak dát signál nejen Pekingu, ale hlavně spojencům Washingtonu. Varování Pekingu ohledně chování v rámci snahy o prosazení teritoriálních nároků koneckonců vydala Obamova administrativa již na začátku sledovaného období.

Xi a Xinjiang

Čínský prezident se vůbec poprvé vypravil na oficiální návštěvu hlavní bašty čínských Ujgurů do západní provincie ČLR, Xinjiang. Zatímco „boj proti teroristům a separatistům“ se stal jedním z hlavních cílů nového čínského vedení, Xi Jinping kromě razantních zásahů proti takovýmto nekonformním skupinám alespoň rétoricky zdůrazňoval nutnost ujgurské integrace a ekonomického růstu tohoto regionu, či nutnost naučit místní plynule čínsky. Takovéto chování ovšem mnoho třetích stran odsuzuje jako snahu potlačovat kulturní samostatnost ve snaze zcela potlačit místní svébytnou národnost, jejíž aktivní zastánci se stávají terčem pekingských protiteroristických kampaní. Jen dva dny po návštěvě Kashgaru došlo v druhém centru této provincie, Urumči, k bombovému útoku na vlakovém nádraží. Podle čínských médií, které opět viní teroristické síly, došlo ke smrti 3 a zranění 79 obyvatel. K „etnické jednotě“, ke které během své cesty čínský prezident nabádal, tak podle všeho zřejmě v blízké budoucnosti nedojde. Budoucnost dalších vládních politik v regionu rozhodne konference v červnu tohoto roku.

Šanghajský soud nařizuje zabavení japonské nákladní lodě

Čínský soud vydal nařízení zabavit přepravní loď soukromé japonské firmy do té doby, dokud nebudou splaceny dluhy z období před druhou světovou válkou. V té době totiž byla pronajata dvě čínská plavidla japonskou společností, jež byla poté využívána japonským námořnictvem, v jehož službách byla také potopena. Šanghajský soud tak příkazem k zabavení nákladní lodi Baosteel Emotion reflektuje nadále poměrně napjaté vztahy mezi Pekingem a Tokiem. Takovéto rozhodnutí, které podle japonské strany odporuje vzájemnému komuniké z roku 1972, v němž se Čína vzdala japonských reparací, má hned dva důležité následky. Jednak dochází k propadu obchodu a investic (ty se například za první kvartál tohoto roku propadly na polovinu loňské úrovně), ale také může dojít k možnosti precedentu pro další soudní případy. Již minulý měsíc totiž čínské soudy vůbec jako poprvé přijaly individuální žalobu proti japonským firmám (mmj. Mitsubishi), které během okupace čínského území přiměly čínské obyvatelstvo k nuceným pracím. Je tak možné, že ekonomické argumenty, které proti eskalaci čínsko-japonského konfliktu zdůrazňují ekonomické provázání pozbývají svoji platnost?

Jak EU zbrojí Čínu

I přes embargo EU na export zbraní a zbraňových technologií do ČLR, které bylo vydáno po krvavém potlačení protestů na náměstí Tiananmen roku 1989, v otázkách tzv. „dual-use“ technologií evropské firmy nadále zbrojí čínskou armádu. Zprávy na toto téma dokazují, že většina čínských ponorek je vybavena německými motory a další čínská plavidla využívají dieselové motory opět evropské provenience. Francouzský Airbus pro změnu prodává civilní helikoptéry, které posléze najdou také uplatnění u čínských vzdušných sil, a prodej různorodého softwaru zase napomáhá modernizaci čínského letectva. Zatímco USA či lidskoprávní organizace takovýto postup kritizují s tím, že evropské technologie hrají zásadní roli v bezpečnostních otázkách a čínských teritoriálních nárocích, EU a zejména Francie v tomto obchodu nadále argumentují tím, že vlády jednotlivých členských zemí si mohou značně laxní embargo vykládat po svém. Někteří komentátoři potom jdou tak daleko kdy tvrdí, že „pokud by šla ČLA zítra do války, využila by arzenál vybavený Německem, Francií a Británií“.  Zatímco tak EU proponuje lidská práva, tak také prodává technologie zemi, která je ráda využívá a ráda kopíruje. Čína pak má samozřejmě i zájem vybrané osvojené technologie prodávat dále, což ve sledovaném období dokázala i nabídkou na veletrhu v Malajsii.

Environmentální bezpečnost

Čína po 25 letech mění Zákon na ochranu přírody. V situaci, kdy znečištění měst ohrožuje život jejich obyvatel, kvalita více než poloviny vodních zdrojů je hodnocena jako špatná a zemědělská půda je zamořena množstvím chemikálií a kovů, se Peking opět snaží zpřísňovat tresty a veškerá opatření. I když těm se již v minulosti dostalo značné pozornosti, jak naznačuje T. Roney, jejich vymáhání bylo problémem. Právě to se dnes snaží Čína změnit. Pokuty již nebudou založeny na jednorázovém poplatku, ale budou se navyšovat denně a vyhne se jim také hodnotový strop. Největší znečišťovatelé mají být dáni na odiv čínské společnosti a místní straničtí úředníci budou nadále nést trestní odpovědnost za falšování údajů. Ochrana životního prostředí se tak díky novým způsobům trestů stává jednou z čínských domácích politických priorit. Ačkoliv tímto způsobem došlo k institucionální změně, která dala Ministerstvu pro ochranu životního prostředí větší možnost zasáhnout a trestat, v otázkách monitoringu jako takového je výsledek možná jiný. I když má dojít také k lepšímu hodnocení možných rizik a predikcí, možnost zapojení třetích stran, jako například nevládních organizací, je nadále dosti omezená.

Ve stejné době bylo vydáno ovšem i trojstranné komuniké mezi ČLR, Jižní Koreou a Japonskem volající po vzájemné spolupráci v oblasti boje proti znečištění životního prostředí. Dohoda se týká znečištění vzduchu, ochrany kvality vody, či života v mořích. Spolupráce má být provedena více úrovních do státních složek až po jednotlivá města. Mají být v budoucnu vyměněna data ohledně znečištění vzduchu, možností jeho čištění, či vzdušných a mořských proudech, které mohou zmíněné strany v těchto otázkách ovlivňovat.

Nová vlna cenzury internetu

Vzhledem k nejnovějšímu vývoji se zdá, že Xi Jinpingova snaha o vytvoření jasného a čistého internetu a o kontrolu sociálních sítí, jež by podpořili „klíčové hodnoty socialismu“ dosahuje svého vrcholu. Po nejnovějším zákazu množství pornografických stránek (a tak i daleko přísnějšímu zákazu stránek jiných pornografií nedotčených), či zákroku i proti samotné Sina corp., Peking pokračuje v tažení za „čistotu internetu“. V rámci posledního kroku nebyly omezeny vybrané zahraniční zpravodajské servery, jako tomu bývalo v minulosti zvykem, ale například v rámci online streamování bylo poskytovatelům zakázáno nabízet k přehrání vybrané zahraniční seriály, jako „The Bing Bang Theory“. Možným důvodem je skutečnost, že jen mezi lety 2011 a 2012 jeho sledovanost na čínském youku.cn vzrostla celkem čtyřikrát a mohla mít tak neblahé následky na myšlení mladistvých. Nejnovější kampaně se dotkly i jednotlivců. Blogger (právě na Sina Weibo) Qin Zhihui byl odsouzen na tři roky za „provokaci hádek a problémů“ a zmizení novinářky Gao Yu před výročím potlačení protestů na náměstí Tiananmen vyvolává také množství otázek.

KOREJSKÝ POLOOSTROV

Jak je na tom severokorejský program bezpilotních letounů?

Na konci března byly na jihokorejském území poblíž hranic s KLDR nalezeny tři havarované bezpilotní letouny, jejichž původ byl jihokorejským vyšetřováním vysledován do Severní Koreje.

Všechny tři stroje, natřené nebesky modrou kamuflážní barvou, v sobě měly součástky z různých zemí, včetně Jižní Koreje, Japonska, USA a podle jihokorejského ministerstva obrany se ve strojích nacházely i součástky české provenience, i když zatím není jasné, o které součástky jde.Drony jsou vyrobené z polykarbonátu, což z nich dělá radarem obtížně zachytitelné objekty. Dolet se má podle ministerstva obrany pohybovat kolem 200 km při rychlosti až 120 km/h ve výšce 1-2 kilometrů.

V reakci na kritiku, která se na jihokorejskou armádu snesla poté, co drony nedokázala zachytit radarem, nyní armáda uvažuje o nákupu izraelských radarů RPS-42 (Tactical Air Survaillance Radar Systém). S izraelskými radary (které patří mezi absolutní špičku) má Jižní Korea zkušenosti díky nákupu protiraketového radaru EL/M-2080 Green Pine, který Soul pořídil pro systém jihokorejské protiraketové obrany (KAMD). Armáda už pro nákup radarů vyčlenila 191 milionu dolarů. Soul uvažuje i o modifikaci svých 24 britských víceúčelových radarů Blighter.

Vzhledem k současným technologickým možnostem již není těžké vyvinout bezpilotní letoun ani pro relativně izolovanou zemi jako je KLDR. Jde v každém případě o připomenutí, že i přes množství sankcí, které jsou na Pyongyang uvaleny, se stále najde dostatek možností pro zisk moderních technologií (zejména přes fiktivní společnosti či přes ambasády), které sice nemusí být čistě vojenské, ale očividně někdy stačí i běžně dostupné sofistikované civilní vybavení s možností dual-use (tedy původně civilní vybavení využitelné ve vojenské sféře). Vývoj bezpilotních prostředků v KLDR navíc není žádnou novinkou a již v minulosti se spekulovalo o severokorejských kapacitách v oblasti dronů. Je velmi pravděpodobné, že potřebné know-how severokorejští inženýři získali ze Sýrie, případně z Iránu.

Stroje rozhodně nepatří mezi technologickou špičku a podle expertů nejsou schopny dodávat svým operátorům živý přenos a zatím ani nejsou schopné nést konvenční či nekonvenční zbraně, ale v každém případě jde o určitý krok vpřed. Pyongyang jakoukoli spojitost se zřícenými stroji popřel a popsal celou situaci jako pokus o vytvoření falešných důkazů, jako v případě potopení jihokorejské korvety Cheonan (na kterém KLDR také vehementně odmítá podíl).

Japonsko

Tokio postaví radar na ostrove Yonaguni v blízkosti Diaoyu/Senkaku

Najzápadnejší obývaný japonský ostrov Yonaguni bude hostiť radar a kontingent asi 100 vojakov. Stavba vojenského zariadenia bola slávnostne zahájená japonským ministrom obrany Isunori Onoderom 19. apríla a má byť dokončená do roku 2015. Ostrov Yonaguni má 1 500 obyvateľov a nachádza sa okolo 150 km od sporných ostrovov Diaoyu/Senkaku. Minister Onodera sa vyjadril, že nové vojenské zariadenie má napomôcť snahám o zlepšenie dozoru nad juhovýchodnými teritóriami Japonska. Zdôraznil tiež, že ide o prvé rozšírenie japonskej vojenskej prítomnosti za 40 rokov. Čína vyzvala Tokio aby vysvetlilo zámer stojaci za rozširovaním svojej vojenskej prítomnosti na ostrove. Tento krok môže znovu vyostriť teritoriálny spor o Diaoyu/Senkaku, ktorý v posledných mesiacoch deeskaloval. Peking obmedzil počty hliadok pobrežnej stráže pri sporných ostrovoch a napriek vyhláseniu ADIZ v novembri nepristúpil k jej striktnému vynucovaniu. Postup Tokia tak môže byť z tohto pohľadu kontraproduktívny.

V sledovanom období tiež Japonsko s napätím očakávalo možný test severokórejskej balistickej rakety. Minister Onodera nariadil zostrelenie takejto rakety v prípade, že by ohrozovala japonské teritórium. K tomuto účelu bol vyslaný do Japonského mora torpédoborec japonského námorníctva vybavený systémom Aegis. Rozkaz o zostrelení rakety však nebol zverejnený a rozšíril sa len kvôli informáciám od zdroja blízkeho ministrovi. Absenciu verejného vyhlásenia možno vysvetliť snahou neohroziť rokovania s Pchjongjangom, ktoré boli v apríli obnovené po vyše roku a pol.

Thajsko

Premiérka a volebná komisia sa zhodli na novom termíne volieb

Thajsko má po mesiaci politického vákua, ktoré nastalo po anulovaní výsledkov februárového hlasovania, nový termín náhradných volieb. Tie sa po dohode premiérky Yingluck Shinawatra s volebnou komisiou budú konať 20. júla. Opozičná Demokratická strana, ktorá predchádzajúce februárové voľby bojkotovala, zatiaľ neprezradila, či sa hlasovania zúčastní. Opozičné sily už od novembra protestuje v uliciach proti vláde Shinawatry, ktorú obviňuje z rozsiahlej korupcie. Proti premiérke je v súvislosti s korupčnými obvineniami vedené i súdne konanie. Pokiaľ by bola dokázaná  jej vina, musela by sa vzdať úradu.

Austrália

Tony Abbott na návšteve Japonska, Južnej Kórei a Číny

Okrem Obamu navštívil Áziu v apríli i ďalší západný líder, austrálsky premiér Tony Abbott.  Dominantnou témou cesty bol obchod a premiéra sprevádzala početná delegácia zástupcov austrálskych firiem. V Tokiu Abbott s Abem oznámili úspešný výsledok rokovaní o bilaterálnej ekonomickej zmluve. K jej podpisu by malo dôjsť počas júlovej návštevy japonského premiéra v Austrálii. Zmluva je prelomová tým, že sa jedná o prvú podobnú dohodu Japonska s takou veľkou ekonomikou ako je Austrália a obsahuje tiež obmedzenia ciel na poľnohospodárske produkty. V Južnej Kórei Abbott následne ďalšiu bilaterálnu obchodnú zmluvu podpísal. V Číne však Abbott vyšiel na prázdno. Bilaterálne rokovania o obchodnej zmluve dlhodobo zaostávajú a je otázne, či dôjde k naplneniu Abbottom vyhláseného zámeru uzavrieť všetky obchodné zmluvy do konca tohto roka.

Abbottovou úlohou v Ázii bolo aj vyvažovať prístup k Japonsku a Číne. Veľký rozruch v novembri vyvolalo, keď Abbott nazval Japonsko „spojencom“ Austrálie a Canberra ostro zareagovala na vyhlásenie ADIZ Pekingom. Tentoraz bol Abbott opatrnejší. V Tokiu sa Abbott s Abem dohodli na kooperácii v oblasti vývoja zbraňových technológií. Abbot sa tiež stal prvým zahraničným lídrom ktorý sa zúčastnil zasadnutia novozaloženej Národnej bezpečnostnej rady. Abbott zdôraznil že posilňovanie vzájomnej spolupráce nie je zamerané proti Číne. Počas návštevy Číny navyše austrálsky líder vyjadril nádej, že Austrália a Čína budú  bližšie spolupracovať v bezpečnostnej oblasti, napríklad vo forme spoločných cvičení.

Austrália kúpi viac stíhačiek F-35

Canberra oznámila, že kúpi 58 stíhačiek piatej generácie F-35. Už v roku 2009 si Canberra objednala 14 týchto strojov americkej firmy Lockheed-Martin, ktoré sú označované za v súčasnosti najmodernejšie stíhačky. S vývojom F-35 sa spájajú viaceré kontroverzie, najmä v súvislosti s jeho obrovskou cenou a údajnými technologickými nedostatkami. Oznámenie Canberry prišlo v kritickom čase a môže  napomôcť projektu  a vyvolať záujem aj u ďalších potenciálnych zákazníkov. Prvé F-35 by mali byť v Austrálii nasadené v roku 2020. Canberra. tiež plánuje investovať do rozšírenia leteckých základní Tindal v Severnom Teritóriu a Williamtown v Novom Južnom Walese.

Autoři: Filip Šebok, Michael Myklín a Ondřej Macháček, studenti mezinárodních vztahů a bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.