Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z postsovětského prostoru za leden.

„Čečenský bin Ladin“ je mrtvý, tvrdí Kadyrov

Čečenský prezident Ramzan Kadyrov znovu trvá na tom, že vůdce saláfistického Emirátu Kavkaz Doku Umarov byl zabit během operace ruských speciálních sil. Usuzuje tak z nahrávky dvou Umarových společníků, kteří hovoří o jeho náhradě. Pro islamistickou organizaci by to z dlouhodobého hlediska mohla být velmi citelná rána, neboť může trvat „roky a roky“ než bude nalezen někdo, kdo by získal obdobnou politickou váhu mezi příznivci a sponzory. Není to však poprvé, co byl kavkazský emír prohlášen za mrtvého, a ruská bezpečnostní služba tuto zprávu odmítla potvrdit. Premiér Dmitrij Medvěděv proto nechce s takovou informací pracovat, dokud nebude podložena dostatečnými důkazy.

Gruzínská Abcházie zahrnuta do olympijské bezpečnostní zóny

Navzdory původnímu plánu bylo v průběhu ledna rozhodnuto o rozšíření oblasti, která má zajišťovat bezpečný průběh zimních olympijských her v Soči. Její hranice, jež měla procházet mezi Ruskem a Abcházií, byla nyní posunuta o jedenáct kilometrů do vnitrozemí této kavkazské republiky. Gruzie je ovšem pobouřena a považuje to za nelegální zásah do své suverenity, neboť nezávislost Abcházie, části svého původního území, odmítá uznat. Abcházie však v tomto stojí plně na straně Moskvy a ke strážení oblasti využije vlastní síly.

Více k tématu se můžete dočíst v našem článku Nebezpečné hry v Soči?

Vzpurný starosta kyrgyzské Oše sesazen

Kontroverzní nacionalistický politik Melis Myrzakmatov jen těsně neobhájil post starosty jihokyrgyzské Oše. Vláda tak přišla o svého velkého soka – muže, který proti ní vedl otevřeně nepřátelskou politiku. Myrzakmatov svou popularitu vybudoval na protiuzbeckých náladách a podle některých výpovědí je napojený na organizovaný zločin. Na protest proti výsledku tajné volby ošských radních se údajně sešlo až 10 000 Myrzakmatových podporovatelů. Bývalý starosta je nicméně vyzval k rozchodu s příslibem, že pravý politický boj teprve vypukne. Svou důvěru radní vložili v pro-prezidentského kandidáta Ajtmamata Kadyrbajeva. Ani nový starosta ovšem není muž bez poskrvny: v květnu 2010 se účastnil útoku na ošskou správní budovu poté, co byla po pádu prezidenta Bakijeva ustanovena prozatímní vláda Rozy Otumbajevové.

Střelba na kyrgyzsko-čínském pohraničí

Přestřelka mezi Kyrgyzskou pohraniční stráží a neznámou ozbrojenou skupinou stála život všech jedenácti útočníků. Kdo byli tito útočníci stále není jasné. Do oblasti čínská ambasáda vyslala své zástupce, aby pomohli jejich těla identifikovat. Podle vrchního velitel Kyrgyzské pohraniční stráže Duishenbieva předběžné vyšetřování naznačuje, že střelci patřili k separatistům z čínského autonomního regionu Xinjiang Uyghur, který s Kyrgystánem sousedí. Mohlo však jít i o pytláky nebo pašeráky drog.

Kazaští aktivisté protestují proti ruským raketám

Rusko-kazašská raketová spolupráce naráží na další problém. Je jím vzrůstající odpor kazašské veřejnosti vůči ruským raketovým startům kvůli obavě z ničení životního prostředí. Vlna protestů se zvedla po podpisu  rusko-kazašské dohody ohledně plánu na využití Vesmírného Centra Baikonur. Smlouva sice slibuje proměnit současný způsob startu raket Proton, který je vysoce toxický a může vyvolat kyselé deště, modernizace však nezačne dříve než v roce 2020. Protože drsné kazašské protestní zákony nedovolují organizovat větší shromáždění, aktivisté volí spíše strategii sólových akci; jeden z nich se v kostýmu mimozemšťana například pokusil „unést na Mars“ šéfa vesmírného centra Musabayeva. Aktivistům také vadí i samotná Ruská správa kosmodromu a přilehlého území, přestože podle dohody bude mít Kazachstán ve městě Baikonur nově zaručeny silnější pravomoci. Celá oblast je Rusku pronajata až do roku 2050.

Sporné území na kyrgyzsko-tádžické hranici dějištěm přestřelky

Pět kyrgyzských a dva tádžičtí příslušníci pohraniční stráže a jeden policista byli hospitalizováni po přestřelce na kyrgyzsko-tádžické hranici. Jedenáctého ledna tak vyústil spor, na jehož počátku tádžičtí pohraničníci vyžadovali zastavení prací kyrgyzských dělníků na sporném území mezi státy. Z vyvolání střelby se obě strany navzájem obviňují. Do oblasti byly povolány i vojenské jednotky, přestřelka nicméně skončila po několika hodinách a ihned začala vyjednávání. Ta byla úspěšná a už devětadvacátého ledna započalo stahování kyrgyzských i tádžických vojáků z oblasti. Tádžický ministerský předseda Murodali Alimadron a jeho kyrgyzský protějšek Tokon Mamytov se následně setkali v Biškeku a shodli se na nutnosti urychlení procesu vymezení demarkační linie na sporném území. Další kolo jednání na toto téma se povede v únoru.

Rusko údajne zvyšuje dodávky zbraní do Sýrie

Vojenská podpora sýrskemu režimu od Ruska sa podľa zdrojov z prostredia dodávok ruských zbraní údajne v posledných týždňoch zvyšuje. Ďalší nemenovaný zdroj uviedol, že ruskí experti pomáhajú jednotkám sýrskeho režimu pri stopovaní povstalcov.

Kým západné krajiny voči režimu Bashara Assada vyhlásili embargo, Rusko je kľúčovým dodávateľom konvenčných zbraní pre vládny režim, ktorý už tretí rok bojuje proti opozičným povstalcom v občianskej vojne. Dodávanie zbraní podľa ruských predstaviteľov nijak neporušuje medzinárodné právo. O transferoch zbraní do Sýrie v roku 2013 si môžte viac prečítať vo výročnej správe Stockholm International Peace Research Institute.

 Bombový útok na moskovskom predmestí

Jedného mŕtveho a druhého ťažko zraneného policajta si vyžiadal neďaleko Moskvy bombový útok z 3. januára. Neznámy páchateľ vyhodil z idúceho auta výbušné zariadenie na dvoch policajtov, ktorí práve dokumentovali kolíziu dvoch vozidiel.

Islamisti vo videu priznali zodpovednosť za Volgograd

Dvaja muži sa prihlásili k zodpovednosti za decembrové bombové útoky vo Volgograde. Urobili tak prostredníctvom videa, ktoré bolo zverejnené 19. januára na youtube a na islamistickom fóre. V nahrávke, údajne vytvorenej ešte pred samovražednými útokmi, muži oslovujúci sa Suleyman a Abdurakhman,  hrozia Rusku teroristickými útokmi.Ruské úrady sa k videu nevyjadrili, rovnako nebola potvrdená jeho autenticita. Vyšetrovatelia útokov, ktoré si vyžiadali 34 mŕtvych, doteraz identifikovali oboch atentátnikov a zadržali ďalšie dve osoby z Dagestanu, ktoré sa mali na príprave atentátov podieľať.