Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z Latinské Ameriky za září a říjen 2013.

Září

Venezuela přiznává ekonomické problémy

Venezuela poprvé přiznává, že její ekonomika čelí určitým strukturálním ekonomickým problémům. Vyplývá to z prohlášení ministra financí Nelsona Merentese. Ten dále uvádí, že ačkoli dokázaly předchozí vlády pozvednout kvalitu života Venezuelanů, nezaměřovaly se na řešení „strukturálních problémů“ ekonomiky. Hospodářství této jihoamerické země je z velké části zaměřeno na vývoz ropy, který s sebou ale mimo pozitiv přináší i vysokou inflaci. Právě ta je označována za jeden z největších ekonomických problémů země.

Další úspěch ve válce proti mexickým drogovým kartelům

V Mexiku byl zadržen Alberto Carillo Fuentes, vůdce Juarezova kartelu, jednoho z důležitých aktérů v Mexické drogové válce. Jde o už třetí velký úspěch místních úřadů v boji proti organizovanému zločinu za posledních několik měsíců. Už v červenci byl po akci mexické námořní pěchoty zatčen jeden z hlavních představitelů obávaného gangu Zetas, Miguel Angel Trevino, v srpnu byla za mříže poslána hlava Kartelu ze zálivu (Cartel del Golfo) Mario Ramirez Trevino. V důsledku drogové války zemřelo v zemi za posledních šest let na 60 000 lidí.

V Kolumbii zadrženo šest příslušníků ELC

V Kolumbii bylo po útoku vládních jednotek zadrženo šest členů organizace Národní osvobozenecké armády (Ejército de Liberación National, ELC). Mimo známější FARC je ELC druhou guerillovou organizací působící na území tohoto jihoamerického státu. Při útoku bylo zabito dalších čtrnáct povstaleckých bojovníků. Zajímavé je, že věk zadržených se pohybuje jen mezi čtrnácti až šestnácti lety. Podle generála Ricarda Gomeze Nieta to znamená, že je ELC svou špatnou situací nucena rekrutovat čím dál tím mladší bojovníky, často i proti vůli jejich rodin. Podle Kolumbijských údajů zemřelo za padesát let ozbrojeného konfliktu na 220 000 lidí. Vyjednávání o složení zbraní je však stále problematické.

Tropické bouře v Mexiku

Mexiko bylo v polovině září konfrontováno s nezvyklým přírodním jevem. Jak jeho pacifické, tak i atlantické pobřeží bylo totiž zasaženo tropickými bouřemi, jmenovitě se jednalo o tropickou bouři Manuel na západě a Ingrid na východě. V důsledku jejich řádění zemřelo v zasažených oblastech nejméně 34 lidí, dalších více než milion zůstalo bez přístřeší. Nejhůře zasaženou oblastí byla na západním pobřeží město Guerrero s patnácti mrtvými, na pobřeží mexického zálivu zemřelo dvanáct lidí po sesuvu půdy u města Veracruz. Země byla dvěma tropickými bouřemi naráz zasažena naposled v roce 1958.

Brazilská prezidentka Roussefová míří na návštěvu USA

Brazílie a USA se dohodly na odložení státní návštěvy prezidentky největšího jihoamerického státu Dilmy Roussefové, která se měla uskutečnit v průběhu října. Návštěva plánovaná na 23. října byla odvolána kvůli špionážní aféře NSA, která podle některých zdrojů odposlouchávala prezidentčin telefon a kontrolovala její elektronickou poštu. Obama i Roussefová se shodli, že je vhodné cestu odložit na příhodnější dobu, kdy nebudou vzájemná jednání zastíněna zmíněnou aférou Dodejme, že brazilská hlava státu nebyla na oficiální návštěvě USA již více než dvacet let.

Říjen

Brazílie prodala práva na průzkum ropného naleziště

V brazilském Rio de Janeiro se 21. října rozhodovalo o tom, kdo bude mít v příštích letech právo na průzkum největšího ropného naleziště v zemi – tzv. „Libra oil field“. Práva nakonec získala skupina firem v čele s brazilskou státní společností Petrobras. Aukce, považovaná za dosti kontroverzní, vyvolala nesouhlasnou reakci veřejnosti. Řada Brazilců ji totiž považuje za rozprodávání národního bohatství. Na místě se konala demonstrace, přičemž její zabezpečení si vyžádalo nasazení až tisíce brazilských vojáků. Při následných střetech bylo zraněno několik lidí. Podle předchozích výzkumů se na „Libra oil field“ nachází na dvanáct miliard barelů ropy.

Brazílie: protesty proti vládě stále nekončí

Během října v Brazílii pokračovaly protesty proti vládě a za zvýšení mezd pracujících. K největším akcím došlo 8. a 26. října v Rio de Janeiru a Sao Paulu. V prvním případě šlo zpočátku o poklidnou demonstraci učitelů, jíž ale po setmění využili maskovaní demonstranti, kteří se pustili do potyček s policií.  Ve druhém případě napadli demonstranti autobusové nádraží v Sao Paulu a způsobili zde vážné škody. Nepokoje jsou součástí stále pokračujících protestů proti vládě, které vypukly už v létě. Pro brazilské bezpečnostní složky je uklidnění situace velkou výzvou neboť v příštím roce se má v zemi konat jedna z největších sportovních akcí v historii země – fotbalové mistrovství světa.

Argentinské volby

V Argentině se 27. října konaly parlamentní volby, přičemž díky specifikům tamního politického systému byla volena celkem třetina senátorů a polovina poslanců. Politická strana úřadující hlavy státu Cristiny Fernandezové Fronta za vítězství si sice zachovala své pozice, za největší poraženou je ale označována právě prezidentka. Je to díky úspěchu strany Renewal front v čele se Sergio Massou, která dokázala zvítězit v nejlidnatějším volebním obvodu země – provincii Buenos Aires. Tato ztráta podpory v politicky nejdůležitější části Argentiny ukazuje propad důvěry obyvatel v politiku, kterou Fernandezová prosazuje a naopak naznačuje, že vážným kandidátem na budoucího prezidenta země bude právě peronista Massa.

Maduro žádá parlament o větší pravomoci

Venezuelský prezident Nicolas Maduro požádal parlament o zvláštní pravomoci, které by mu podle jeho slov pomohly v boji s korupcí a ekonomickou sabotáží. Podobným způsobem už dříve vládl i jeho předchůdce Hugo Chavez. Maduro označuje udělení pravomocí za „otázku života a smrti“ pro uskutečnění venezuelské socialistické revoluce. Jihoamerická země je v současnosti sužována velkými ekonomickými problémy a rozsáhlou chudobou, kterou trpí i přes své rozsáhlé ropné bohatství. Nedávno například došlo k rozsáhlému výpadku elektřiny, který zanechal bez proudu až dvě třetiny země.

Venezuelský prezident na sebe v minulém měsíci upozornil i vyhoštěním tří amerických diplomatů, které obvinil z podněcování sabotáže. Americká strana obvinění odmítá. Vzájemné vztahy obou amerických zemí jsou špatné přinejmenším od roku 2010, kdy bylo venezuelskou stranou znemožněno ujmout se úřadu novému americkému velvyslanci Larry Palmerrovi. Americká strana tehdy na oplátku vyhostila velvyslance venezuelského.

OSN čelí žalobě kvůli choleře na Haiti

Za epidemií cholery, která propukla na Haiti po ničivém zemětřesení v roce 2010, prý mohou přítomné mírové jednotky OSN. S tímto tvrzením přišli postižení obyvatelé ostrova. Nemoc se do té doby na Haiti neobjevila více než sto let. Případ se zřejmě dostane k soudu v New Yorku, přičemž právník obětí požaduje pro své klienty vysoké finanční odškodnění. První velká vlna cholery se objevila právě v okolí tábora jednotek OSN. Zajímavé je také to, že zde bydleli Nepálci, přičemž právě v Nepálu je cholera endemickou chorobou. Po ničivém zemětřesení zůstalo na Haiti mnoho lidí naprosto bez prostředků, v důsledku čehož je mnoho z nich nuceno pít vodu i ze znečištěných řek. O jakékoliv hygieně se v těchto případech nedá mluvit.

Autor: Pavel Vinkler, student bezpečnostních a strategických studií a politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.