Přehled a analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z východní Asie za druhou polovinu září.

ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA

Bude ČLR vyzbrojovat Turecko?

Čína zvítězila v boji o prodej protivzdušné a protiraketové obrany s dlouhým dosahem turecké straně. Obchod, jehož hodnota je odhadována na 3 miliardy dolarů, by měl Turecku poskytnout systém T-Loramids, standardně se skládajícího z radaru, odpalovacího zařízení a interceptorů – jednalo by se tak o vůbec první turecké schopnosti v tomto směru s dlouhým dosahem.

I když se na první pohled jedná o jednoduchou hospodářskou soutěž, skutečnost, že je Turecko v oblasti protiraketové obrany klíčovým členem NATO, s sebou přináší také politické konsekvence. Jednak není jasné, zda bude možné čínský systém plně integrovat do stávajících struktur, jednak ale toto rozhodnutí není podporováno aliančními partnery, kteří na Turecko v tomto ohledu spoléhali. Vítěz tendru China Precision Machinery Import-Export Corp. nejenže byla v minulosti sankciována pro porušování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v souvislosti s Iránem, Severní Koreou, ale i Sýrií, ale server Stratfor dokonce spekuluje nad tím, že v případě, že se Turecko s finální platností pro tuto cestu rozhodne, NATO jej pravděpodobně nezahrne do své sítě včasného varování. Turecko se tak ocitlo na hranici svých, ale i aliančních politických a vojenských zájmů: „Jak by Turecko, vybavené systémy NATO, mohlo ignorovat alianční obavy a vybrat si pro stavbu takovýchto zařízení ne-přátelskou zemi? … Toto je jasný signál pro SCO (Shanghai Cooperation Organization) a silná zpráva pro turecké alianční partnery“, nechal se slyšet nejvyšší přidělenec NATO v zemi.

Je Čína schopná porazit USA?

Za zajímavost jistě stojí zmínit množící se články, zda by se již Čína mohla ve vojenské oblasti postavit USA, a za jakých okolností. Ačkoliv většina článků shrnuje, že ve full-out válce, pozemní válce, atd. by Peking stále neměl proti Washingtonu šanci a je naznačeno, že obecně je Čína stále nějakých 30 let v této oblasti za USA, je třeba podotknout, že takový scénář v čínských strategických plánech ani pravděpodobně nefiguruje. Naopak je třeba zdůraznit, že její rostoucí kapacity jsou směřovány na A2/AD (anti access, area denial) strategii. V rámci níž se bude snažit zabránit přístupu nepřátelských jednotek k vlastnímu území. Orientace na letouny páté generace, střely s plochou dráhou letu, námořní miny, využití ponorek by i v případě útoku USA mohlo přinést cennou remízu. Nově představený systém proti-plavidlových balistických střel (ASBM), který Čína uvádí do provozu vůbec jako první aktér na světě, pak budí zejména v amerických kruzích velký rozruch. Protisatelitní zbraně, či ne zcela konvenční laserové technologie by mohly nadále oslabit americký sběr technologií. O kvalitách a komplikovanosti systému A2/AD, který by měl zabránit americkým jednotkám dosáhnout čínského území, kvalitně informují servery The Diplomat a The National Interest.

Když o hongkongské demokracii rozhoduje Čína

Volební systém v Hongkongu je značně neobvyklý. Hlavním legislativním orgánem je Legislativní rada, která je ovšem pouze z jedné třetiny volena přímými volbami. Zbylé dvě třetiny jsou voleny „funkčními volebními obvody“, tj. profesionálními (doktoři, právníci,…), či zájmovými obvody, které jsou ovšem často propojené obchodními zájmy. Nejvyšším úředníkem je Výkonný správní komisař, který je přímo odpovědný Pekingu. Ten je ovšem volen pouze právě Legislativní radou, o které je možné s nadsázkou tvrdit, že je sama dosti navázaná na Peking. I když je tento systém dlouhodobě napadán z přílišného zapojení Pekingu, tomu tento systém evidentně vyhovuje.

Ve sledovaném období si dovolil tuto situaci komentovat britský člen parlamentu Hugo Swire s tím, že ačkoliv je tato věc v rukou lidu a měla by se podřizovat ústavě, Británie podporuje demokracii s všeobecným volebním právem v každém případě. Toho využila čínská strana a celou událost – opět – povznesla na úroveň mezistátního charakteru. Ačkoliv si Hongkong užívá svobodu projevu a volnou ruku v domácích politikách, za nitky často tahá právě Peking (viz. např. kauza Snowden), a ten přes rétorickou linii, jež podporuje všeobecné volební právo, jistě měnit systém nechce. Komentář následoval po momentu, kdy se čínský zástupce Pekingské kanceláře v Hongkongu Zhang Xiaoming nechal slyšet, že otevřené nominace pro budoucí volby Výkonného správního komisaře nepřipadají v úvahu. I když Čína varovala, že se Západ opět nemá míchat do čínských záležitostí, jako hlavní důsledky tohoto incidentu je možné shledat pouze vyostřenou rétoriku na obou stranách. Důležitějším bodem však zůstává, že změna politické situace v Hongkongu ani v blízkém budoucnu nepřipadá v úvahu.

Čínská pozice vůči Sýrii

Čínská pozice k Sýrii zůstává neměnná. Nadále podporuje politická řešení a spolu s Ruskem – na rozdíl od zbytku RB – přes viníka-neurčující zprávu OSN zastává názor, že nervový plyn Sarin byl použit povstalci. Čínská pozice je vůči používání chemických zbraní značně negativní a sama navrhla GT OSN možnost vyslání samostatného týmu expertů. Zatímco se Assad nechal v rozhovoru pro čínskou CCTV slyšet, že si USA důvod pro intervenci vždy najde, a že bez ohledu na situaci v Sýrii je třeba být vůči západním zemím na pozoru, čínští analytici již shledali, že Obama svým postojem k Sýrii nejen, že oslabil svoje postavení v očích amerických voličů, ale také postavení USA na mezinárodním poli. V závěrečném jednání RB OSN pak Čína podpořila rychlou a zavazující rezoluci ohledně zničení syrského chemického arzenálu.

Čínská pozice je glosována dvěma způsoby – jeden zdůrazňuje oficiální linii, kdy je podporována nestrannost a dialog obou stran volající po přechodné vládě, objevují se ovšem i hlasy, které si zvykly na aktivnější čínskou ZP a tvrdí, že v této situaci Peking v podstatě nic nedělá a místo aktivnějšího postoje se konfliktu spíše vyhýbá.

Co se může a co je zakázáno v nově otevřené zóně volného obchodu v Šanghaji

Během posledního zářijového víkendu byla otevřena šanghajská ZVO. Západní média sice spekulovala, že v rámci ZVO budou uvolněny i internetové překážky a servery jako Youtube, či Facebook budou volně dostupné, to se ovšem nestalo. Šanghajská ZVO tak patrně pokračuje v opatrných reformách a testech, jaký bude mít vliv většího otevření ekonomiky na situaci v samotné Číně. Pokračujeme tedy v Deng Xiaopingových ideách. Úrokové sazby mají být řízené trhem, větší svoboda nastane při manipulování s čínskou měnou RMB, a např. společnost Citigroup Inc. pak dostala povolení založit v ZVO vlastní pobočku, a stane se z ní tak první zahraniční banka ovlivňující měnový vývoj v Číně. Mimo vybrané sektory budou také zahraničním společnostem zajištěny stejné podmínky jako podnikům čínským.

Nehledě na finanční sféru je možné zmínit například možnost založení poboček dopravních společností za použití výhradně vlastního kapitálu; bude povolena výroba herních zařízení a jejich export do Číny samotné; zahraničními investory zcela sponzorované kulturní nebo například zdravotnická zařízení budou povolena taktéž. Jedná se tedy o první krok ekonomické liberalizace? Stane se Šanghaj jedním z ekonomických center Asie a světa? Stane se snad v budoucnu RMB světovou měnou? V každém případě se jedná o nejvýraznější krok v ekonomických otázkách za poslední období.

Domácí politika: autorova glosa

V domácí politice vystupuje čínské vedení ještě aktivněji než v politice zahraniční, a je tak nutné se podívat na vývoj několika témat, která nás provází od začátku našich přehledů:

Vicepremiér Zhang Gaoli se nechal slyšet, že každý měsíc bude vydáván přehled 10 nejšpinavějších měst Číny. Ty by se měly stydět, a situaci začít řešit. Zlepšování životního prostředí, zelená politika – a pokrytí poptávky (?!) – má být nadále popoháněno daňovými úlevami pro výrobce solárních panelů. Ačkoliv se čínská vláda ohání argumenty, že i za znečišťování vod může globální oteplování, Peking věnuje environmentálním problematikám větší a větší důležitost. Důvod je jednoduchý, kulturní a čínský. Znečištění je jednoduše vidět, a co je na vládní tváři vidět, může vyvolávat nespokojenost.

Aktivní politika proti aktivistům? Human Rights Watch tvrdí, že aktivistka za lidská práva Cao Shunli zmizela poté, co byla vyslýchána policií na pekingském letišti. Událost se odehrála před schůzí OSN, která se má právě problematikou lidských práv zabývat. Ono však beztak o nic nejde, když se pluralita 45% Číňanů  na OSN v současnosti dívá negativně a mluvčí MZV Hong Lei média ujistil, že „Čína je země, kde vládne právo a práva občanů jsou zákonem a ústavou, jimiž se všichni musí řídit, chráněná“. Pokud si pak někdo bude nahlas – nebo třeba online – stěžovat, Peking už bude vědět jak se o takové neustálé stěžoválky postará. Není přece možné uchlácholit celou zemi bez toho, aby si člověk neudělal pár nepřátel. Koneckonců i populární osobnosti nabádají v televizních pořadech k tomu, „aby ti s velkým počtem čtenářů tweetovali zodpovědně“.

Peking se stará i o opomínaný Tibet. Na západ se staví železnice, dálnice i silnice a nově bylo otevřeno i nejvýše položené civilní letiště světa. Ve výšce 4 334 m.n.m. V budoucnu tak v Tibetu jistě poroste turismus, finance, a tak i životní úroveň. No, a pokud zde poroste třeba nespokojenost, Peking má nový způsob jak v oblasti rychle zasáhnout. Na co by se také vedly rozhovory o rozsahu místní autonomie, když je možné pouze počkat na smrt nynějšího duchovního vůdce, a tlak začít vyvíjet až poté?

Že všechno funguje čím dál tím lépe, také dokazují neustále nové a neustále fungující protikorupční politiky. Ačkoliv se v nejvyšších kruzích dotkly protikorupční kampaně pouze – a stejně beztak nebezpečného – Bo Xilaie, který si vykroutil doživotí, pokračujeme již do státem vlastněných podniků a na provinční úroveň. Tato nová orientace již během několika dní politiky přinesla výsledky, a naopak odnesla pozornost od centra. Kdo by se stejně chtěl vrtat v tom, co funguje.

A pro koho, že jsou vlastně všechny vládní politiky určené?. Je naznačeno, že přes rétoriku opírající se o čínské masy, ty samotné mohou být v současnosti mimo ideologický hledáček KSČ. Spíše v něm mohou být nižší úředníci strany se svými ideály, které sdílí s předchozími vysokými představiteli strany. Jedná se tak o zprávu pro insidery. Ačkoliv je stále nutné chápat členství ve straně jako předpoklad pro sociální lift, vytváření atmosféry nejistoty může implikovat poslušnost na nižších úrovních – tedy na těch, které vykonávají politiku centrálního vedení. Jedná se tak o jednoduchý plán. Nebo… je vlastně jednoduchý? A jedná se vůbec o plán?

KOREJSKÝ POLOOSTROV

Obnovení tendru o nové stíhačky

Ač se zdálo, že v tendru FX-III o nové stíhací letouny, které měly nahradit zastaralé F-4 a F-5, zvítězil Boeing se svými stíhačkami F-15 Silent Eagle, jihokorejská DAPA (Defense program Acquisition Administration) rozhodla tendr spustit od začátku s upravenými parametry z důvodu nedostatečných stealth kapacit letounů F-15SE, které prý nesplňují technické požadavky kladené na letouny 5. generace, jakými jsou například F-35A. Vláda rozhodla celý tendr opět spustit po budoucím hloubkovém přezkoumání, které bude zahrnovat i přezkoumání rozpočtu projektu.

Tendr FX-III se měl konkrétně týkat nákupu 60 nových stíhacích letounů F-15SE za 7,7 miliardy dolarů. Dalšími kandidáty byly Lockhead Martin F-35A, který nesplňoval finanční podmínky tendru a za EADS letoun Eurofighter, který nevyhovoval z konstrukčních důvodů, čímž v soutěži zbyl pouze Boeing se svými F-15SE.

Rozhodnutí DAPA ohledně odmítnutí F-15SE a obnova tendru pravděpodobně směřuje k tomu, že DAPA nakonec zvolí letouny F-35A, které jsou v podstatě jedinou zbývající variantou stíhaček 5. generace v případě, že se upraví rozpočet projektu. Případně DAPA zváží počet nakupovaných stíhaček či kombinace různých typů letounů.

V případě 5. generace stíhacích letounů existují i další alternativy v Rusku, či Číně, nicméně není pravděpodobné, a v případě Číny ani politicky reálné, aby byl kontrakt v takové hodnotě svěřen těmto zemím. I Jižní Korea má vlastní program stíhačky 5. generace, nicméně ten má k dokončení ještě daleko a do zavedení do aktivní služby ještě dál.

Jižní Korea své hledání ideální stíhačky 5. generace argumentuje obavami z jaderného arzenálu Pyongyangu, nicméně vzhledem k faktu, že severokorejský arzenál by měl problém i se 4. generací, je zřejmé, že existují i další důvody. Soul pravděpodobně usiluje o posílení své pozice v regionu ať už kvůli Japonsku, se kterým vede spory o ostrovy Dokdo, nebo Číně, která by v případě pádu severokorejského režimu (RAND o této eventualitě nedávno vydal objemnou studii) mohla anektovat rozsáhlá území na jih od řeky Yalu.

Je Severní Korea blízko k vývoji jaderné hlavice?

Tuto obavu oživil čínský profesor Li Bin z univerzity Tsinghua se svým příspěvkem, na mezinárodním sympóziu v Soulu, jehož tématem byla Severní Korea.Li Bin uvádí, že Pyongyangu zbývá provést pár jaderných testů a možná dokonce pouze jeden poslední, aby získal dostatek dat a znalostí pro výrobu jaderné hlavice, která by mohla být připevněna k nosiči – ideálně balistické střele, kterých má severokorejský režim hojnost a stále se snaží vyvinout vlastní ICBM. Pokud by se něco takového Severokorejcům podařilo, mělo by to pro region vážné bezpečnostní implikace.

Severní Korea od roku 2006 provedla již tři testy jaderných náloží, nicméně doteď neměla dostatečné znalosti a technologii pro miniaturizace nálože k výrobě jaderné hlavice. Tuto skutečnost by mohl změnit právě čtvrtý test.

Související zprávou je také čínský zákaz dovozu určitých zbraňových technologií, které by mohly být užity ve vývoji jaderných zbraní, do Severní Koreje. Právě Čína je jedním z nejaktivnějších proponentů šestistranných „jaderných“ rozhovorů, ve kterých by se mělo jednat o jaderném odzbrojení Korejského poloostrova.

JAPONSKO

Otázka kolektívnej sebaobrany odložená na budúci rok

Plány premiéra Shinzo Abeho na zmenu interpretácie ústavy v otázke práva na kolektívnu sebaobranu budú musieť počkať. Abe ustúpil svojmu koaličnému partnerovi strane Nové Komeito a odložil ďalší postup v tejto otázke najskôr na jar budúceho roku, potom ako bude prijatý štátny rozpočet na rok 2014. Do vtedy by mal vládny panel oficiálne predložiť odporúčanie na zmenu interpretácie článku 9 ústavy. Pôvodný zámer zahrnúť zmenenú interpretáciu kolektívnej sebaobrany do obranných dokumentov, ktoré majú vyjsť koncom roka – Národná bezpečnostná stratégia a Smernice pre národný obranný program- tak nebude realizovaný.

Odložením tejto otázky sa otvára priestor pre ďalšiu verejnú diskusiu ako aj vnútro-koaličné konzultácie. Pre Abeho LDP bude dosiahnutie súhlasu Nového Komeita značne komplikované. Podľa lídra tejto strany, Natsuo Yamaguchiho, očakáva japonská verejnosť od vlády, že sa bude primárne zaoberať ekonomikou a rekonštrukciou po tsunami z roku 2011. Prieskumy verejnej mienky ukazujú, že vo všeobecnosti skutočne existuje preferencia pre riešenie týchto otázok a podpora pre Abeho portfólio v bezpečnostnej politike je skôr okrajová.

Plány nového radaru pri Kyote terčom kritiky Pekingu

V meste Kyotango v prefektúre Kyoto má byť umiestnený americký radarový systém X-band.  Úlohou tohto technologicky vyspelého zariadenia s dosahom až 4000 km bude zachytenie potenciálnych balistických striel pochádzajúcich zo Severnej Kórei, umožňujúc tak reakciu japonských ozbrojených síl. Radarové zariadenie má byť obsluhované i 160-člennou americkou posádkou. V Japonsku už jeden X–band radar funguje a to na základni Shariki v prefektúre Aomori na severe ostrova Honšú.

Severná Kórea už v minulosti vystrelila balistickú strelu cez japonské územie a počas tohtoročnej jarnej krízy na Kórejskom polostrove Tokio prízvukovalo, že v prípade podobného incidentu bude tentoraz severokórejská raketa zostrelená. Je však kurióznym faktom, že za súčasnej interpretácie ústavy by japonským ozbrojeným silám nebolo umožnené neutralizovať interkontinentálnu raketu smerujúcu na územie Spojených štátov (viď vyššie).

Správy o budovaní nového radaru zaznamenali v Pekingu, kde sa obávajú o vplyv tohto kroku na regionálnu strategickú rovnováhu. Podľa hovorcu čínskeho Ministerstva zahraničných vecí je „unilaterálne nasadenie systémov protiraketovej obrany“ robené len pod zámienkou severokórejskej hrozby a podkopáva vec nonproliferácie a regionálnu stabilitu.

Abe na pôde OSN v New Yorku

Japonský premiér Shinzo Abe navštívil New York, kde sa zúčastnil zasadnutia OSN. Ešte predtým sa stihol zastaviť v Ottawe, kde sa 24. septembra so svojim kanadským náprotivkom Stephenom Harperom dohodli na iniciácii rozhovorov o exporte kanadského bridlicového plynu do Japonska a uzavreli dohodu o vzájomnej logistickej podpore ozbrojených síl oboch krajín.

Abe vo svojom príhovore pred Valným zhromaždením OSN vyjadril záujem Tokia na prehĺbení zapojenia v mierových operáciách OSN. Premiér tiež mimo iného zdôraznil, že Japonsko má eminentný záujem na reforme Bezpečnostnej rady OSN, v ktorej by chcelo získať miesto stáleho člena. Kontroverzné otázky, ktorým sa v príhovore v Turtle Bay vyhol, komentoval Abe vo svojej reči na pôde konzervatívneho Hudsonovho inštitútu. Japonský premiér konfrontoval 0.8 percentné zvýšenie japonských vojenských výdavkov na obranu s vojenským rozpočtom „istej krajiny“ (Čína), ktorý už vyše 20 rokov medziročne rastie v dvojciferných číslach. „Tak ak chcete, nazývajte ma pravicovým militaristom“, poznamenal Abe na margo kritiky, ktorej sa dostáva bezpečnostná politika jeho vlády.

Vzťahy s Južnou Kóreou

Porozumenie medzi Tokiom a Soulom sa naďalej hľadá ťažko. Ministri zahraničných vecí oboch krajín sa stretli v New Yorku na pozadí zasadnutia VZ OSN, no neurobili žiadny pokrok v bilaterálnych vzťahoch a najmä otázke možného summitu hláv štátov. V juhokórejskom parlamente bol najnovšie predložený zákon, na základe ktorého má byť zakázané verejné zobrazovanie japonskej vlajky vychádzajúceho slnka (Kyokujitsu-ki). Porušiteľom by mala hroziť pokuta ba dokonca až väzenie. Kontroverzná vlajka bola používaná japonskou imperiálnou armádou počas druhej svetovej vojny a pre Kórejčanov je symbolom japonského útlaku. Táto zástava je v súčasnosti v Japonsku využívaná pri národných sviatkoch či pri športových podujatiach a je i oficiálnou vlajkou japonského námorníctva.

V Japonsku čelia etnickí Kórejci – tzv. Zainichi, rastúcej nenávisti zo strany nacionalistov. Tento rok sa už konalo niekoľko pochodov pravicových skupín v Kórejčanmi obývaných častiach Tokia či Osaky. Zdvíha sa však i vlna odporu proti takýmto skupinám. V nedeľu 24. septembra sa v Tokiu zišlo asi 1000 ľudí, ktorí demonštrovali proti nenávistným prejavom voči Kórejcom.

Fukushima a debata o jadre

Poškodenie jadrovej elektrárne Fukushima po zemetrasení a tsunami v roku 2011 bolo jednou z najhorších jadrových katastrof v dejinách. Otázka jadrovej energie je v Japonsku odvtedy vysoko kontroverznou témou. Súčasná Abeho vláda sa rozhodla opustiť plán DPJ na úplne zanechanie nukleárnej energie, čím si vyžiadala nemalú kritickú odozvu verejnosti. Potom ako sa v predchádzajúcich týždňoch objavili na Fukushime nové úniky rádioaktívnej vody, je Abeho politika znovu pranierovaná. 19. septembra bola vláda nútený vydať príkaz na odstavenie zostávajúcich dvoch reaktorov v elektrárni. Tokio je pod hľadáčikom väčšej svetovej pozornosti potom ako bolo vyhlásené za dejisko Olympijských hier v roku 2020 a vláda sa snaží robiť všetko aby rozptýlila obavy o bezpečnosť hier.

Abeho v jeho politickom boji za jadro uškodilo nečakané vystúpenie extrémne populárneho bývalého premiéra Junichiro Koizumiho, ktorý sa vyjadril proti jadrovej energii a za obnoviteľné zdroje. Faktor Fukushimy sa prejavuje i v bilaterálnych vzťahoch Japonska – Južná Kórea zakázala na začiatku septembra dovoz rýb z kontaminovanej oblasti v okolí Fukushimy a napriek tlaku Tokia ho zatiaľ nehodlá zrušiť. Čína uvalila zákazy na dovoz mliečnych výrobkov, zeleniny a rýb z niekoľkých japonských prefektúr už v minulých rokoch.

Domáca politická scéna a ekonomika

„Demokracia jednej strany“, sa podľa všetkého vracia do Japonska. Abeho LDP je v súčasnosti jednoznačne dominantnou stranou- podpora pre všetky opozičné strany dokopy nedosahuje podľa posledného prieskumu ani polovicu podpory pre LDP – 55%. Druhou najsilnejšou stranou je Japonská komunistická strana (JCP) so šiestimi percentami. DPJ, ktorá bola do konca minulého roka pri vláde, sa naďalej nachádza v kríze a je otázne, či sa jej niekedy znovu podarí dostať do role seriózneho konkurenta LDP.

Na druhej strane politického spektra sa nachádza nacionalistická strana primátora Osaky Toru Hashimota Nippon Ishin no Kai. Strana zažila veľký neúspech, keď 29. septembra jej kandidát prehral v primátorských voľbách v meste Sakai. Išlo o prvú prehru Ishin No Kai v Osackej prefektúre, ktorá bola považovaná za jej volebnú baštu. Celoštátna podpora pre Hashimotovu stranu sa dnes pohybuje len okolo dvoch percent a len ťažko sa jej podarí naplniť cieľ stanovený jej predsedom- t.j stať sa základným kameňom, okolo ktorého by bola vytvorená nová, jednotná opozícia.

Ohromujúce čísla pre LDP plynú skôr z neexistencie serióznej alternatívy voči jej politike. Verejnosť dala Abeho LDP mandát na naštartovanie ekonomiky a úvodné pozitívne signály naznačujú, že tentoraz by sa japonská ekonomika skutočne mohla dostať z dlhoročnej stagnácie. Vláda však musí podnikať i kontroverzné kroky, akým je plánované zvýšenie spotrebnej dane, ktoré má sčasti napomôcť v boji proti štátnemu dlhu. Ten je, aj vďaka súčasným vládnym stimulom, najväčším na svete. Abeho plánom príliš nepraje historická skúsenosť – posledné zvýšenie spotrebných daní v roku 1997 bolo jednou z príčin pádu krajiny do recesie.

FILIPÍNY

Rebelové ve městě Zamboanga definitivně poraženi

Povstalci z MNLF (Moro National Liberation Front), kteří před třemi týdny obsadili filipínské město Zamboanga na Mindanau, byli poraženi vládními jednotkami, které město celou dobu obléhali. Oblast nyní pročesávají vojáci a policisté, protože existuje reálná šance, že se někteří rebelové stále skrývají.

V čele skupiny MNLF stojí Nur Misuari, samozvaný prezident republiky Bangsamoro. Podle některých analytiků se do této operace pustil kvůli upozadění MNLF při mírových rozhovorech, které vláda vede především s Moro Islamic Liberation Front (MILF). Jednotky rebelů vedl Habier Malik, jehož stav je nejasný a neví se, zda uprchl, či zda byl zabit během bojů.

MNLF touto operací dostala těžkou ránu a ztratila mnoho svých bojovníků a je otázkou, zda se ještě někdy vzpamatuje. To může být dobrou zprávou pro mírový proces na Mindanau, které se již desetiletí zmítá v konfliktu, mezi vládními vojsky a islámskými povstalci.

KAMBODŽA

Opozícia bojkotuje parlament, Hun Senovi to vrásky nerobí

Kambodžská opozícia naďalej odmieta uznať legitimitu volebného víťazstva strany dlhoročného premiéra Hun Sena CPP. Opozičná CNRP tak 23. septembra bojkotovala úvodné zasadnutie nového parlamentu a chystá celonárodné demonštrácie. Podľa premiéra, ktorý bol v ten istý deň kráľom Norodomom Sihamonim uvedený do funkcie na ďalších päť rokov, stojí za opozičným bojkotom len nespokojnosť s tým, že nezískali miesto prezidenta parlamentu. Prečo by ale táto pozícia mala patriť opozícii, ktorá je v parlamente minoritnou stranou, je pre Hun Sena záhadou. Samotný premiér každopádne nevníma demokratický proces ako niečo, čo by mu malo byť prekážkou v pokračujúcej vláde. Podľa jeho vlastných slov si plánuje udržať svoj post ešte viac než 10 rokov, čím by významne predĺžil už teraz rekordné, 28-ročné obdobie pri moci. Či sa tento cieľ podarí Hun Senovi naplniť je otázne – obyvateľstvo začína byť čoraz frustrovanejšie z divokej korupcie a rastú i hlasy, označujúce Hun Sena za obyčajnú figúrku Vietnamu. To je vzhľadom na vzájomnú etnickú animozitu a komplikovanú minulosť  Kambodže a Vietnamu mimoriadne nelichotivým obvinením.

Autoři: Filip Šebok, Michael Myklín a Ondřej Macháček, studenti mezinárodních vztahů a bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.