Přehled a analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z východní Asie za první polovinu června.
Čína
Indické kroky vůči Číně ?
Pouhý týden po návštěvě čínského premiéra v Indii tamější ministerstvo financí dalo po dvou letech zelenou návrhům ministerstva obrany na navýšení jednotek v hraničním regionu s ČLR o více než 40 tisíc mužů, spojenou s akvizicí veškerého vojenského vybavení od lehkých tanků, přes satelitní zařízení až po protiletadlovou výzbroj. V horizontu následujících 10 let má na vytvoření těchto elitních jednotek padnout až 10 miliard dolarů. Ačkoliv je z indické strany argumentováno, že tyto jednotky budou rozmístěny na výhradně indickém území, možná snaha „zadržovat“ ČLR je patrná nejen kvůli nové vojenské modernizaci, ale také díky diplomatickým aktivitám.
I přes zvyšování vlastních schopností například využíváním vojenských dopravních letounů C-17, díky nimž bude Indie schopná operovat s materiálem i jednotkami v tomto regionu mnohem rychleji, je větší kredibilita vyhledávána i na diplomatickém poli. Je nutné si totiž uvědomit, že Singapur nadále provádí svá vojenská cvičení právě v Indii (opět je argumentováno rostoucí asertivitou Pekingu v tomto regionu), s ohledem na situaci v Jihočínském moři pak bylo také vydáno společné prohlášení Indie, Thajska a Austrálie týkající se bezpečnosti a svobody námořní plavby v této oblasti.
Čína – USA
Zatímco se nejvíce pozornosti v uplynulých týdnech dostalo summitu dvou nejvyšších představitelů obou zemí, kterým se, stejně jako širším současným vztahům, věnoval komentář Filipa Šeboka v minulých dnech, i přes toto poměrně detailní pokrytí je třeba upozornit na další, dílčí problémy tohoto vztahu.
Jako zajímavost stojí za to uvést, že v samotné Číně tato schůzka nevzbudila o mnoho větší pozornost (či záběr médií?), než vesmírná mise lodi Shenzhou 10, která minulý týden úspěšně zakotvila na oběžné dráze u čínské experimentální orbitální stanice. Tato mise pak v jistých médiích vzbudila více pozornosti, než globálně medializovaný případ Edwarda Snowdena (viz. níže), který si naopak v některých méně oficiálních čínských médiích vysloužil titul „národní hrdina“. Jeden z iniciačních kroků této mise čínského vesmírného programu má pak za cíl začít budovat na oběžné dráze vesmírnou laboratoř. Právě schopnost takovéto kroky podniknout nezávisle, navzdory rozsáhlé exkluzi Číny z vesmírných programů ostatních států, se opět odráží na čínských nacionálních sentimentech.
Další neschopnost čínských médií přenést se přes obvyklá ideologická klišé při pokrytí oné vrcholné schůzky a zájem spíše o jiná témata dokládá i jejich značně banální obsah.
Kauza Snowden
Informatik a bývalý pracovník pro americkou NSA a CIA Edward Snowden na začátku tohoto týdne veřejnosti odhalil několik programů americké Národní bezpečnostní agentury, které slouží jak k monitorování a nahrávání telefonních hovorů, ale také online činností. Právě díky programu zvaném PRISM americká strana využívá soukromých gigantů v oblasti IT a masové komunikace k zisku soukromých dat jednotlivých uživatelů. Zatímco se Washington snaží tyto aktivity obhajovat, neznámou zůstává Snowdenovo možné napojení na oficiální kruhy v Pekingu. Obě strany se navzájem obviňují z kybernetické špionáže a Snowdenovo tvrzení, že se tak USA snaží získat informace nejen z Hongkongu, ale i z Číny by mohlo hrát do karet právě Pekingu, který argumentuje, že je spíše obětí než zdrojem kybernetických útoků: „USA provádí kybernetické útoky na Hongkong a Čínu už celá léta“ tvrdí Snowden. Tuto úspěšnou americkou aktivitu koneckonců komentoval i Matthew M. Ais, který zajímavě argumentuje a zároveň se dostává pod povrch této činnosti NSA ve svém článku pro Foreign Policy. Výběr Snowdenova útočiště v Hongkongu je pak dalším zajímavým elementem celého případu. Hongkong, mající do značné míry na ČLR nezávislý právní systém, neposkytuje stoprocentní ochranu před repatriací. I když má však se Spojenými státy smlouvu o vydávání občanů, je naznačeno, že celý proces může být nadále blokován Pekingem. Sám Snowden ovšem argumentuje hongkongskou tradicí v podpoře svobody projevu a nadějí, že se ve snaze seznámit světovou veřejnost s aktivitami amerických vládních orgánů dostane této možnosti projevu také jemu. Hongkong stejně jako jeho obyvatelé, kterým podle vlastních slov vydal Snowden svůj osud, mu doposud vyjadřuje podporu. Americká strana již ovšem formuluje obvinění, a Peking se nechal slyšet, že jakýkoliv vývoj a s tím spojené jednání bude provázet nutná diskrétnost. Je nutné dodat, že zatímco inkriminované informace byly předány britskému The Guardian, další interview poskytl Snowden čínskému The South China Morning Post.
Vývoj nových schopností?
Mimo vesmírný program a obvinění ze špionáže a krádeže vojenských technologií, bychom však měli dbát zvýšené pozornosti dalším čínským snahám v oblasti vojenských technologií: spekuluje se o vývoji nového bombardéru s technologií stealth; mlčí se o možná již fungujícím čínském proti-satelitním systému; v minulých přehledech jste se mohli také dozvědět, že letadlová loď Liaoning pravděpodobně nebude jediná a vojenské „kybercvičení“ z minulého měsíce následovalo založení – v rámci samotného ministerstva zahraničí – odboru kyberdiplomacie.
Klesající ekonomický růst a další zhoršování životního prostředí
Zatímco se Xi Jinping a Barack Obama při společném summitu dohodli na podpoře dodatku k Montrealskému protokolu, jež má za cíl omezení vybraných skleníkových plynů, zdá se, že Čína konečně začíná chápat důležitost životního prostředí, které do dnešní doby bylo neustále ve vleku priority ekonomického vývoje. Způsob, jakým Čína přistupuje k vybraným společenským problémům, byl transponován i na boj o zlepšení životního prostředí – i tento problém by mohl ohrožovat legitimitu strany (jednoduchým kulturním vysvětlením „ztráty tváře“), a proto je ochrana životního prostředí v Pekingu chápána jako důležitá součást čínské policy. V rámci ní došlo také k nařízení čínské vlády, aby podniky působící ve vysoce-znečišťujících odvětvích tyto emise snížily o 30% do roku 2017. Její naplňování je ovšem delegováno na lokální úroveň, přičemž úspěchy v její implementaci napomáhají stranickému růstu. Lokální lídři tak ovšem čelí problému jak se vyrovnat v podstatě s protichůdnými opatřeními k těm, které předcházely v minulých dekádách. Zda-li takové iniciativy skutečně fungují, však zůstává spíše otázkou: „Čína přistupuje ke svému vnitrozemí stejně, jako svět přistupuje k Číně – znečišťování životního prostředí je, z důvodů snížení nákladů na výrobu, jednoduše přemosťováno do chudších regionů.“
Zatímco v minulých dekádách někteří pozorovatelé uvažovali, že tento čínský, státem řízený kapitalismus, byl největší výzvou demokratickému kapitalismu od nástupu fašismu a komunismu v první polovině minulého století, zpomalující se tempo čínského ekonomického růstu a hrůzné dopady na environmentální a sociální sféry dnes mohou dokládat spíše opak. I když čínská ekonomika stále zažívá růst, ten se relativně zpomaluje. V prvním čtvrtletí tohoto roku odhadovaný růst HDP 8% dosáhl „jen“ 7,7% a odhady na druhý kvartál se pohybují ještě o stupínek níže, a to na 7,6%. Nové čínské vedení žádné radikální reformní kroky neplánuje a někteří analytici usuzují, že se Peking uspokojí i s růstem „pouhých“ 7%. S tím souhlasí i Reuters – ta však dává prostor i vicepremiérovi Zhangovi, kterých se nechal slyšet, že ekonomické reformy budou více reflektovat zájmy spotřebitelů a budou v opozici vůči jakýmkoliv formám protekcionismu. V tomto kontextu se pak není možné divit nejen skutečnosti, že jsou pro Čínu obchodní rozepře s EU velice důležité, ale také na množící se studie, zda je „čínská cesta“ vhodným příkladem ke kopírování a jaké má implikace.
Zatímco v prvním případě rozepře s EU ohledně exportu solárních panelů zůstávají dále nevyřešené, Brusel se navíc v tomto týdnu připojil k výtkám Tokia a vyžádal si na půdě WTO konzultace ohledně čínských sazeb na import trubek z ušlechtilé oceli. Nehledě na fakt, že současné rozepře jsou s to se odrážet na zcela jiných problematikách, možná obchodní válka by měla za následek hluboké implikace pro ekonomiky obou subjektů, neboť se v obou případech jedná o vrchní příčky v seznamu obchodních partnerů.
V případě druhém se pak, zejména kvůli sociálním a environmentálním průvodním jevům, zdá „čínský model“ nejspíše jako nedoporučeníhodný. Nejnovější analýzy a odhady dokládají, že za překotný vývoj zaplatila Čína vysokou daň: 40% vodních toků je vysoce znečištěných a stejné procento, v absolutních číslech okolo 1,2 milionu, pak tvoří podíl na světovém počtu předčasných úmrtí z důvodů špatné kvality ovzduší; míra korupce či „rozevírající se nůžky“ mezi kvalitou života různých vrstev pak i přes rostoucí střední třídu jsou jen dalšími z problémů.
Taiwan
Setkání vysokých představitelů Taiwanu a ČLR
13. června proběhlo v Pekingu setkání čínského prezidenta Xi Jinpinga a čestného předsedy Kuomintangu Wu Po-Hsiunga. Obsahem jednání bylo především zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi a užší ekonomická spolupráci v rámci regionu, konkrétně iniciativa Regional Comprehensive Economic Partnership (RCEP), na níž by se Taiwan rád podílel. Za úspěch je považováno potvrzení konsensu z roku 1992, ve kterém se obě země shodly, že existuje pouze jedna Čína, přičemž obě strany mají právo na rozdílné interpretace významu tohoto usnesení. Jednání v Pekingu proběhlo krátce po neformálním setkání prezidenta Obamy s Xi Jinpingem v Kalifornii, kde čínský prezident mimo jiné naléhal na zastavení prodejů amerických zbraní Taiwanu.
Korejský poloostrov
Odvolání chystaných rozhovorů mezi Jižní a Severní Koreou
Poté, co obě země 7. června souhlasily se společnými rozhovory na vládní úrovni, ke kterým se vzájemně vyzvaly, došlo 13. června k jejich odvolání. K tomu došlo po setkání zástupců obou zemí v Panmunjomu, které mělo předcházet setkání vládních delegací. Důvodem měla být změna předsedy jihokorejské delegace, kterou měl původně vést ministr pro sjednocení Ryoo Kihl-jae, ale který byl nakonec nahrazen svým náměstkem Kim Nam-shikem, což Pyongyang označil za urážku. Ze strany Jižní Koreje šlo však pouze o reakci na volbu předsedy severokorejské delegace, v jejímž čele stanul Kang Ji Yong, ředitel Sekretariátu Výboru pro mírové sjednocení Koreje, místo Soulem očekávaného Kim Yang-gona, tajemníka ústředního výboru Strany práce a jednoho z blízkých poradců severokorejského vůdce Kim Jong-una.
Jednat se mělo o obnovení aktivity ve společné průmyslové zóně Kaesong, která je již skoro dva měsíce uzavřena, o umožnění přístupu k posvátné hoře Kumpang, která se nachází na severokorejském území a o dalších tématech. Spolu s odvoláním rozhovorů Severní Korea opět přerušila horkou linku, kterou obnovila krátce, před začátkem rozhovorů.
Japonsko
Tokio sa zapája do „boja“ o Afriku
Na 5. Medzinárodnej konferencii o africkom rozvoji v Tokiu (TICAD), ktorá sa konala 1.-3. júna, prisľúbil japonský premiér Shinzo Abe poskytnúť v ďalších piatich rokoch 32 miliárd dolárov pre podporu afrického ekonomického rozvoja. Táto suma má pozostávať z priamej pomoci ale aj významných investícií súkromného sektora. Abeho iniciatíva je vnímaná ako snaha vyvažovať rastúci čínsky vplyv na africkom kontinente. Tokio plánuje v Afrike poskytnúť pracovné vzdelanie pre 30 000 ľudí, ktorý potom budú kvalifikovanou pracovnou silou pre japonské firmy. To je v kontraste s konaním Číny, ktorá pri svojich projektoch v Afrike využíva väčšinou vlastné pracovné sily. Finančné prostriedky z Japonska majú byť tiež smerované na rozvoj infraštruktúry, podporu zdravotnej starostlivosti, poľnohospodárskeho sektoru a vzdelania. Tokio takisto ponúkne možnosť asi tisícke mladých Afričanov študovať v Japonsku.
Japonsko vytvorí Národnú bezpečnostnú radu
Vláda v Tokiu schválila 7. júna zákon, na základe ktorého bude vytvorená Národná bezpečnostná rada. Tento orgán, podobný americkej NSC (National Security Council), má byť prostriedkom pre posilnenie kontroly nad zahraničnou politikou a centralizáciu zhromažďovania informácií. Vláda tak bude schopná efektívnejšie reagovať na krízové situácie, spojené napríklad so severokórejskými provokáciami, či čínskou asertivitou pri sporných ostrovoch Senkaku. Národná bezpečnostná rada má pozostávať z premiéra, vedúceho tajomníka japonskej vlády a ministrov obrany a zahraničných vecí, ktorí budú spoločne tvoriť národnú bezpečnostnú politiku. Ostatní ministri môžu byť privolaní v krízových situáciách. Súčasná Bezpečnostná rada bola kritizovaná za svoju neefektívnosť a rozhodnutie japonskej vlády tento orgán nahradiť sa stretlo s univerzálnou podporou medzi bezpečnostnými expertmi. Zákon o zriadení Národnej bezpečnostnej rady musí ešte schváliť parlament, k čomu by bez väčších problémov malo dôjsť počas jeho mimoriadneho zasadnutia na jeseň.
Bezprecedentné vojenské cvičenie pri pobreží Kalifornie
Japonské jednotky sa 10.júna pripojili k dvojtýždňovému vojenskému cvičeniu Dawn Blitz zameranom na obojživelné operácie. Japonský príspevok k cvičeniu, ktorého sa zúčastnia i americké, kanadské a novozélandské jednotky, sú tri vojnové lode, asi 1000 príslušníkov ozbrojených síl a štyri helikoptéry. Súčasťou cvičenia majú byť i vylodenia na plážach či útoky malých motorových lodí. Japonské i americké oficiálne zdroje poukazujú najmä na význam takýchto cvičení pre záchranné operácie- napríklad po Tsunami v roku 2011 sa Tokio nezaobišlo bez kapacít americkej námornej pechoty. Nemenej dôležité je však posilnenie schopností pre obojživelné operácie, relevantné pre potenciálny konflikt s Čínou o sporné ostrovy Senkaku. Peking podľa japonských vládnych zdrojov žiadal Tokio i Washington o zrušenie vojenského cvičenia i keď nebol podaný oficiálny protest. Tokio od vyhrotenia teritoriálneho sporu s Pekingom, investuje do rozvoja obojživelných vojenských kapacít. Japonské Ministerstvo obrany nedávno vyjadrilo úmysel vytvoriť špeciálnu vojenskú jednotku, schopnú opevniť a udržať vzdialené ostrovy, či dostať ich znovu pod japonskú kontrolu v prípade nepriateľskej invázie.
Tokio sa jadra nevzdá
Japonská vláda schválila 14. júna novú Bielu knihu o energetickej politike. Dokument podporuje využívanie jadrovej energie a opúšťa cieľ predchádzajúcej Nodovej administratívy do roku 2030 úplne eliminovať jadro ako zdroj energie. Abeho administratíva dokonca plánuje znovu sprevádzkovať 48 odstavených reaktorov. Japonsko sa ešte stále spamätáva z jadrovej katastrofy vo Fukushime z roku 2011 a väčšina verejnosti je proti zmene nukleárnej politiky. Pre Abeho je však jadrová energia dôležitou súčasťou plánu oživenia japonskej ekonomiky.
Tokio v posledných mesiacoch tiež pracuje na podpore exportu nukleárnej technológie. Boli podpísané dohody o nukleárnej kooperácii s Tureckom a Spojenými Arabskými Emirátmi. Abe sa tiež dohodol na posilnení spolupráce v tejto oblasti na stretnutiach s indickým premiérom Singhom a francúzskym prezidentom Hollandeom.
Vietnam
Ojedinelý pozitívny výsledok bilaterálnych rokovaní Hanoja s Pekingom
Piateho júna sa v Pekingu konal 5. Strategický dialóg o obrane medzi Čínou a Vietnamom. Na tomto stretnutí bola oficiálne otvorená priama telefonická linka medzi ministerstvami obrany dvoch krajín. Vietnam navrhol uzatvorenie zmluvy, kde by sa obe strany dohodli, že pri námorných incidentoch nebudú hroziť silou, ani sa neuchýlia k jej použitiu. Čínska strana prisľúbila, že sa bude vietnamským návrhom podrobne zaoberať. Hanoj sa s Pekingom sporí o Paracelské a Spratlyho ostrovy v Juhočínskom mori, pre ktoré používa názov Východné more. Medzi čínskymi a vietnamskými loďami došlo v sporných vodách v posledných mesiacoch k viacerým incidentom. Po úmyselnom narazení plavidla čínskej pobrežnej stráže do vietnamskej lode z konca mája, sa vo Vietname objavila nová vlna protičínskych protestov. Vietnamská polícia tieto protesty rýchlo rozohnala, zo strachu aby neprerástli v protivládne demonštrácie.
Kambodža
Popieranie zločinov Červených Kmérov bude trestným činom
Kambodžský parlament 7. júna jednohlasne prijal zákon, na základe ktorého bude popieranie zločinov Červených Kmérov trestné. Radikálny komunistický režim Červených Kmérov na čele s Pol Potom rozpútal v rokoch 1975-1979 masívnu genocídu, ktorá si vyžiadala asi 1.7 milióna obetí. Za touto legislatívou ako aj jej načasovaním však stojí najmä snaha zdiskreditovať opozíciu pred nadchádzajúcimi júlovými voľbami. Všetci opoziční poslanci boli ešte prvý júnový týždeň zbavení svojich funkcií. Viceprezident opozičnej strany CNRP nedávno údajne poprel kmérske zverstvá v neslávne známej väznici Tuol Sleng a za skutočného vinníka označil Vietnamskú armádu, ktorá v roku 1979 podnikla inváziu do Kambodže. Toto vyjadrenie malo za následok masové protesty v Phnom Penhu.
Singapur
USS Freedom se zúčastní námořního cvičení CARAT v jihovýchodní Asii
První z řady Littoral Combat Ship amerického námořnictva, USS Freedom (LCS-1), opustila 11. června námořní základnu Changi, aby se zúčastnila námořního cvičení CARAT (Cooperation Afloat Readiness and Training), na kterém bude letos participovat 9 zemí z regionu jihovýchodní Asie a Spojené státy americké. Loď se zapojí do malajské části cvičení a další americká plavidla, námořníci a mariňáci se cvičení zúčastní se svými malajskými protějšky. Právě účast USS Freedom, jako jedné z nejmodernějších lodí amerického námořnictva, učiní z letošního cvičení CARAT jedno z nejsledovanějších v historii tohoto námořního cvičení.
Indonésie
Společné protiteroristické cvičení indonéské a malajské armády
3. až 12. června proběhlo společné protiteroristické cvičení Malindo Darsasa, kterého se účastnili společné síly indonéské a malajské armády v počtu 1468 vojáků a policistů. Během cvičení bylo nasazeno i množství letecké a námořní techniky ozbrojených sil obou zemí. Cvičení kladlo důraz na nasazení speciálních sil, které jsou pro boj s konkrétními teroristickými hrozbami nejvhodnější. Cvičení, jež se nyní bude opakovat každé tři roky, má za cíl zefektivnit kooperaci mezi indonéskými a malajskými ozbrojenými složkami a tím také zvýšit bezpečnost v malackém průlivu, který tvoří jednu z nejdůležitějších námořních tepen na světě.
Autoři: Filip Šebok, Mychael Myklín a Ondřej Macháček, studenti mezinárodních vztahů a bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
2 comments