Naše bezpečnost není samozřejmost je prestižní českou národní konferencí, během níž vystupují, interagují a debatují přední političtí reprezentanti, bezpečnostní experti a významní zahraniční hosté, kteří se zabývají otázkami bezpečnostní situace a zajišťování obrany České republiky. Její v pořadí osmý ročník se uskutečnil 22. června 2021 v Míčovně Pražského hradu a šéfredaktorka Security Outlines Veronika Čáslavová společně s redaktorkou Kristýnou Drmotovou měly možnost na tuto konferenci zavítat. Následující report blíže představuje pohled expertní komunity na aktuální otázky bezpečnosti.

Akci tradičně pořádalo Jagello 2000, z.s., které zastává pozici organizátora již od prvního ročníku (2014). Primárním cílem konference je „…podpořit debatu mezi nejvyššími politickými představiteli, odborníky a příslušníky ozbrojených a bezpečnostních sborů o bezpečnostní situaci“[1].

Mimo expertní komunitu byli přítomni i členové Parlamentu ČR, zástupci ministerstev zahraničních věcí, obrany a vnitra, diplomaté, přední představitelé ozbrojených sil, vojenští přidělenci členských zemí NATO a zástupci médií, ekonomů, průmyslu i učitelů.

Covid-19 jako strategický šok: ujíždí nám vlak?

Martin Povejšil, náměstek pro řízení sekce bezpečnostní a multilaterální Ministerstva zahraničních věcí, se ujal moderování panelu na téma pandemie onemocnění Covid-19 jako strategického šoku. Sám se k pandemii a jejím dopadům vyjádřil tak, že v jeho očích urychlila ústup globální kooperace a ekonomický, politický a vojenský růst Číny. Negativně se pandemie promítla do fungování multilaterálního systému a stala se šokem a urychlovačem šoků následujících. Odhalila také slabá místa v připravenosti na krize a ukázala, že musíme čelit hrozbám koordinovaně napříč společností a zároveň posilovat vlastní odolnost.

Armádní generál Aleš Opata, coby náčelník Generálního štábu AČR, přispěl do diskuze palčivým tématem rozpočtu na obranu, ale i nedostatky ve výměně starých strojů a podtrhl nutnost modernizace a technologizace. Covid-19 vyhodnotil jako krizi a strategický šok narušující způsob života celých států a společností. „Strategický šok přijde náhle, nikdy ale náhle neodejde. Pandemie koronaviru je učebnicovým příkladem.“ Generál Opata predikuje, že krize bude odeznívat několik let. Pochválil však činnost armády, kterou považuje za primárního aktéra zapojeného do řešení krizí, jelikož funguje rychle, účinně a efektivně. Vyzdvihl potřebu zajištění moderních zbraňových systémů a výměny starých strojů, jelikož nepovažuje modernizaci za možnou, pokud ji chceme spustit na výbavě z šedesátých či osmdesátých let. „Musíme si uvědomit, že nám ujíždí vlak. Nemůžeme začleňovat nové moderní technologie, dokud si nesplníme naše domácí úkoly a nebudeme mít solidní základ (…) Nikdo nedává solární panely na střechu, pokud žádnou střechu nemá,“ dodává.

Panel doplnil doktor Michal Kořan, prezident Global Arena Research Institute, který hovořil o tématu deglobalizace, jež souvisí s poklesem zahraničních informačních, tržních a politických toků v důsledku pandemie. Strategický šok je dle něj v této době řízen faktem, že mezinárodní obchod se rychle obnovil, nicméně je tažen Asií a Čínou. Obrovská poptávka po dovozu zvedla nutnost modernizovat a zrychlit dopravu zboží, což vyústilo v nedostatečné množství kontejnerů, přetíženost lodí a další problémy zapříčiněné zhoršujícími se ekologickými podmínkami a vlivem přírodních živlů.  Celosvětový dopravní systém tak byl zablokován. Dlouhé dodací lhůty zboží vyvolávají inflační tlak a navyšují poptávku. Důsledkem je potom mimo jiné nárůst cen potravin. Deglobalizace tak vytváří podmínky pro vznik a eskalaci konfliktů.

Doktor Kořan zdůraznil nutnost připravenosti zranitelné střední Evropy na přicházející konvenční konflikty, migraci a zkracování dodavatelských řetězců. Jelikož „…máme trestuhodně nízké výdaje na vědu a inovace, obranu i vysokoškolské vzdělávání…“, je nutné navýšit investice do výzkumu, vývoje a obrany, stejně jako do vzdělávání. Momentálně nejsme na následky strategického šoku připraveni.

Následná diskuse se snažila věnovat i pozitivům pandemie. Generál vyzdvihl, že krize ukázala schopnost mobilizace, výdrže a soudržnosti obyvatelstva. Naopak Michal Kořan nevidí v dopadech Covid-19 pranic dobrého.

Otázka investic do výzkumu se promítla také do diskuse nad rolí tzv. nových technologií. Dle generála Opaty jsou technologie schopny výrazně ovlivnit zvládání krize, přičemž pandemie zvýraznila hrozby v kyberprostoru, ale současně pomohla zrychlit digitalizaci některých sfér, jako například zdravotnictví, což ukázalo určitou reakce-schopnost státu. Doktor Kořan vidí hrozbu především v rozdělení digitálního světa a internetu na mocenské zóny. Právě kyberprostor a rychlost šíření informací souvisí i s rychlostí šíření konspiračních teorií a dezinformací.

Diskuze panelisty zavanula i do vod konspiračních teorií spojených s pandemií onemocněná Covid-19. V této souvislosti doktor Kořan opět vyzdvihl digitalizaci a postupné učení se obyvatel s tímto fenoménem pracovat. Generál Opata uvedl, že konspirační teorie tu vždy „byly, jsou a budou.“ Řešením je vzdělanost a schopnost si informace potvrzovat z více zdrojů, čemuž pandemie dle jeho soudu napomohla.

Bezpečnost v éře dezinformací

Karel Řehka, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, na úvod panelu věnovanému bezpečnosti v éře dezinformací hovořil o nových výzvách a šocích posledních dekád – započetí války proti terorismu roku 2001, kybernetické útoky na Estonsko v roce 2007, okupace Krymu roku 2014, uprchlická krize z roku 2015. Zdůraznil také změnu povahy hrozeb a jejich tradičního pojetí. Dle jeho názoru je nutné reagovat a adaptovat se na dynamiku a komplexnost bezpečnostního prostředí, včetně tzv. šedé zóny hybridního válčení, kyberprostoru a dezinformací.

Součástí panelu byli Tomáš Kopečný – náměstek pro řízení sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany; armádní generál ve výslužbě Petr Pavel, bývalý předseda Vojenského výboru NATO; Josef Středula – předseda Českomoravské konfederace odborových svazů; a František Vrábel, zakladatel a výkonný ředitel datové společnosti Semantic Visions.

„Krize, které nás potkávají, jsou průřezové“

Řehka nadnesl také otázku týkající se nejvýznamnějších výzev bezpečnosti a připravenosti ČR na ně reagovat. Tomáš Kopečný odpověděl prezentací, v níž se věnoval úpravám reality pomocí technologií, které povedou k vytvoření nové reality podle určitého scénáře. Je nutné navyšovat povědomí o tom, co se u nás a v Alianci vyrábí, vyvíjí a prodává za technologie. Je nadále podstatné tyto technologie chránit a rozvíjet a nenechat protivníka je zneužít. Navrhl větší spolupráci se soukromým sektorem a univerzitním prostředím.

Armádní generál ve výslužbě Petr Pavel taktéž zhodnotil dynamický vývoj bezpečnostního prostředí a změnu tradičního pojetí hrozeb. Zmínil navyšování problematičnosti hybridních rizik, propagandy, podvratné činnosti, špionáže a dezinformací. Zdůraznil, že se s probíhajícími změnami ale nemění význam armády a síly, jak můžeme sledovat například u globálního soupeření Ruské federace a Číny, kteří intenzivně modernizují a vyvíjí bojové arzenály, stejně jako prostředky šedé zóny. Bezpečnost považuje za záležitost celospolečenskou, nejen vojenskou.„Naše poznání má tendenci k setrvačnosti – přistupujeme k věcem stále stejně, sektorově. Krize, které nás ale potkávají, jsou průřezové, a tak na ně musíme i reagovat,“ přidává. Nemá dle něj smysl definovat hrozby podle imaginárního pořadí. „Největší ohrožení vidím v tom, že nejsme schopni identifikovat, co nám hrozí a jak. A na základě toho máme problém identifikovat, jakými nástroji proti tomu působit a hlavně, že nástroje musí být podpořeny odpovídajícími zdroji, a to jak lidskými, tak finančními a materiálními.“

Následné kritické vyjádření Josefa Středuly se týkalo nutnosti naučit společnost pracovat s informacemi. Zabýval problematikou financí a škrtů, přičemž změnu daňového systému považuje za fatální chybu. Vyžaduje jasnou, kontinuální a stabilní vizi a rozdělování zdrojů. Česká republika dle jeho názoru nemá (udržitelnou) strategii hospodářství a bezpečnost není provázána s průmyslem, což musí být napraveno. Vláda by měla dělat rozhodnutí o bezpečnosti i pro budoucnost, a nejen pro současnost.

František Vrábel jasně a ostře označil za největší hrozbu dezinformace a soustavnou a dlouhodobou snahu polarizovat a oslabit demokratickou západní společnost. „A protože nejsem vysoký státní úředník, natož kandidát na prezidenta, tak si to můžu říct. Tou mocností (…), která stojí za drtivou většinou dezinformací, které otravují český informační prostor a mění světonázor našich lidí, je Rusko.“ Dále jmenoval Facebook jako ziskuchtivou firmu zapojenou do rozšiřování a zveličování lživých informací. Považuje za nutné se tomuto bránit dříve, než občané ČR odmítnou demokracii a zvolí jinou cestu. Za výzvu také považuje nedostatečnou pozornost českého obranného systému vkládanou v kyberprostor, rozvoj umělé inteligence (artificial intelligence, zkráceně AI, pozn. autorek) a nástup kvantových počítačů.

Politický marketing jako vítěz krize

Petr Pavel v souvislosti s řešením krize a případnými riziky neřešení problémů odkázal na téma strategického šoku, kterému se věnoval generál Opata. Považuje za „kruciální“, abychom další krizi řešili s lepší kooperací resortů systému. Reakce na Covid-19 byla dle jeho názoru chaotická. Největší chybu vidí v tom, že u vlády neviděl snahu poučit se a napravit své chyby. „To se nestalo a stát se toho nadále zříká,“ dodává. Za adekvátní považuje uspořádat celospolečenský audit, v němž by došlo k reflexi, jak jsme si během krize vedli, a jak se z ní můžeme poučit pro příště.

Středula považuje za vítěze krize politický marketing. S nepochopením neexistenci vyhodnocení činnosti bezpečnostních složek. Naopak důležitost vidí v připravenosti a vzdělávání obyvatelstva, které bez kritického myšlení a informací netuší, jak se v nebezpečných situacích chovat. „Musíme naučit současnou i nastupující generaci pracovat s informacemi,“ komentuje. Změnit se musí také technologická zaostalost, jež znamená nereakceschopnost.

Vrábel považuje za nejvýraznější rizika rozsáhlý útok na kritickou infrastrukturu, jako blackout, příchod mutace Covidu-19 či jiného viru, migrační vlnu v souvislosti se změnou klimatu a informační a hybridní operace. Vyzval, aby se na prevenci začalo pracovat dříve, než bude pozdě.

Tomáš Kopečný pak jako hlavní riziko označil nedostatečnou schopnost mobilizace všech schopností země. Potvrdil efektivnost armády při řešení krizí, nicméně zdůraznil nutnost uvědomění si, jakými kapacitami stát disponuje.„Musíme vědět, co máme!“

Řečníci v roli premiéra

Jak by se jednotliví panelisté zachovali v roli premiéra a na co by se zaměřili?

Josef Středula zdůraznil nutnost ubezpečení partnerů NATO a EU ve směřování ČR. Podotkl, že v kritické infrastruktuře musí pracovat lidé zdatní a prověření. Stát by měl investovat do technologií, promítat téma bezpečnosti do celoživotního vzdělávání a zlepšovat informovanost obyvatelstva.

František Vrábel by zřídil funkci „poradce pro národní bezpečnost“, který by koordinoval a vedl bezpečnostní složky státu. Vyzdvihl nutnost spolupráce státu se soukromým sektorem a akademickou sférou. Také by aktualizovat krizové plány a investoval do školství a vědy.

Kopečný zopakoval jako zásadní „schopnost mobilizace všech schopností země“, naplňování závazků, investice do rozvoje a sílu v technologiích. „[Musíme] být dobrým a platným spojencem.“

Petr Pavel opět apeloval na provázání systému a postavení nových základů národní bezpečnosti, která musí být provázána s partnery a spojenci. V neposlední řadě by sledoval a vnímal doporučení expertů.

Se slovy generála Pavla došlo k uzavření druhého expertního panelu. Security Outlines pro Vás však připravilo i report z části konference věnované politické reprezentaci.

[1] Jagello 2000. [nedat.]. „O konferenci.“ Naše bezpečnost není samozřejmost. [online]. [cit. 23.6.2021]. Dostupné z: https://www.nbns.cz/o-konferenci.