V následujícím vystoupení premiér Petr Fiala zdůraznil především nutnost udržet proaktivní přístup ČR k NATO, který zajistí nejen bezpečnost, ale také důvěru spojenců. Členství v nejsilnější vojenské alianci na světě dle premiéra zaručuje životně důležité záruky a možnost koordinace se spojenci, která významně násobí české aktivity a iniciativy. Fiala vyzdvihl jako významný úspěch jeho vlády především dosáhnutí výdajů na obranu ve výši 2 % HDP, ale také navýšení objemu investic do vědy a výzkumu i domácího obranného průmyslu. Za další úspěchy označil uzavření Dohody o spolupráci v oblasti obrany (DCA) se Spojenými státy, zahájení intenzivní modernizace AČR, přijetí nové bezpečnostní strategie, oproštění české energetiky od ruských zdrojů, humanitární pomoc Ukrajině a spolupráci s NATO, například v rámci ochrany vzdušného prostoru na Slovensku. Mezi dvě nejvýznamnější výzvy pro vládu se podle Fialy v současnosti řadí zaprvé modernizace vzdušných sil a zadruhé reakce společnosti na zapojení ČR do podpory Ukrajiny. Dle premiéra v aktuálním konfliktu s vědomím všech slabostí i výhrad vůči Ukrajině nelze být nestranný.

Dle slov ministra zahraničí Jana Lipavského vstup Švédska a Finska do NATO „pootáčí východo-západní perspektivu“ a odráží jednotu aliance, ale i Evropy. Právě rozhodnost, kterou projevili členové aliance, kteří souhlasili se vstupem ČR do NATO tak umožnila posílení české pozice v Evropě. Lipavský zdůraznil, že 75 let od svého vzniku se NATO nepřestalo přizpůsobovat novým podmínkám, čímž se stává garantem kolektivní obrany a klíčovým pilířem severoatlantické bezpečnosti, kterou ohrožuje válka zahájená Ruskou federací. Dle ministra zahraničí disponuje NATO prostředky a financemi potřebnými k uhájení svobody, proto je potřeba rozhodný a proaktivní přístup jednotlivých členských států a vytrvat v podpoře Ukrajiny, která se bez západní pomoci neubrání.

Ministryně obrany Jana Černochová zdůraznila vysokou podporu občanů, kterou aliance má. Právě její role s návratem války na evropský kontinent tak významně vzrostla. Na základě historické zkušenosti českého národa s okupací cizích mocností považuje ministryně obrany za morální povinnost Ukrajinu podpořit, aby ve svém boji obstála. Válečný konflikt na Ukrajině dle Černochové představuje poslední varování, abychom nepodceňovali a nezanedbávali vlastní obranu. Aby se ČR byla schopná bránit, nesmí se dle slov ministryně spoléhat pouze na profesionální armádu, ale také na dobře fungující a odolnou společnost. Ke schopnosti se bránit má přispět také úsilí k podpoře zbrojního průmyslu, především pak českého, a to usnadněním přístupu k finančním službám a vytvořením podmínek pro jeho rozvoj.

V prvním panelu uvedeném současným velvyslancem ČR při NATO Jakubem Landovským vystoupili bývalí generální tajemníci NATO Javier Solana (ve funkci 1995-1999) a lord George Robertson (1999-2004). Javier Solana se připojil na konferenci na dálku a ve svém vzkazu vyzdvihnul především klíčovou roli aliance pro udržení bezpečnosti a demokracie v Evropě. Lord Robertson ve svém projevu zdůraznil nutnost zadržování Ruské federace. Podle Robertsona se Rusové v případě vítězství na Ukrajině nezastaví. I když nemusí z ruské strany dojít k přímému vyzvání států za linií článku 5 Severoatlantické smlouvy, dojde k posílení aktivit v šedé zóně hybridní války, i proti sousedům, jako Arménie nebo Moldavsko, kteří nejsou v NATO. Aliance proto musí vůči Rusku vysílat jasné vzkazy. Za klíčové považuje zaprvé odmítnutí ruského narativu o připravování útoku proti Ruské federaci a zadruhé jasnou materiální i politickou podporu Ukrajiny. Poslední třetí vzkaz má vést k ruské společnosti a jasně demonstrovat, že vláda Vladimira Putina vede ruské občany do „záhuby a izolace“. Zároveň má ale Rusy ujistit, že po ní budou mít v demokratickém světě své místo a budoucnost. V závěru svého proslovu zdůraznil Robertson strategický prvek aliance – odstrašení, který však vyžaduje investování do budování a udržování kapacit.

Předseda Správní rady Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a analytik Výzkumného centra AMO Vojtěch Bahenský ve svém vystoupení zdůraznil, že pokračující úspěch NATO v budoucnu vyžaduje pravidelnou aktivitu a péči jednotlivých členských států. Proto představil devět otázek, kterým by se politici měli v souvislosti s aktuálními aliančními výzvami zabývat. Tyto otázky zní:

1. Jak společnosti vysvětlit, že NATO vyžaduje konzistentní a konstantní péči jednotlivých členských států, aby bylo úspěšné?
2. Jak zajistit zrychlené naplňování cílů obranného plánování NATO a umoření vnitřních dluhů v oblasti obrany?
3. Jak zajistit odolnost státu, společnosti a infrastruktury a součinnost mezi státními institucemi tak, aby byla zajištěna podmínka pro úspěšné nasazení ozbrojených sil?
4. Jak udržet USA v NATO a zároveň zajistit zaměření její činnosti na obranu východního křídla?
5. Jak vyvážit podporu Ukrajiny, modernizaci vlastních sil a budování záloh a skladových zásob pro vlastní potenciální konflikt?
6. Jak můžeme zajistit dostatečný počet profesionálních vojáků a zároveň dostatečně rozsáhlé zálohy pro možný konflikt?
7. Jak zajistit dostatečné průmyslové kapacity a potenciál pro jejich růst, kdyby došlo k rozsáhlému válečnému konfliktu?
8. Jak můžeme pozvednout veřejnou diskuzi o obraně a bezpečnosti?
9. Jak vysvětlovat veřejnosti potřebu budování obranných schopností tak, aby byl budován dlouhodobý konsenzus, nikoliv krátkodobá panika?

Druhý panel zahájil vrchní ředitel Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany Jan Jireš. Následně Tomáš Pojar ve svém projevu upozornil na rostoucí multipolaritu světa, ve kterém narůstá důležitost pevných spojeneckých vazeb. Evropa by v tomto případě byla bez spolupráce s USA zranitelnější a naopak. Proměnu bezpečnostního prostředí reflektoval Pojar i v souvislosti se závazkem NATO sjednaném na summitu ve Walesu v roce 2014 věnovat 2 % HDP na obranu a upozornil, že tento závazek se vztahoval k období míru. Tento závazek, který přijala Fialova vláda posílí kredibilitu ČR jako člena NATO i soudržnost aliance. Náčelník generálního štábu AČR Karel Řehka vyzdvihnul skutečnost, že partnerství v rámci severoatlantické vazby probíhá mezi stejně hodnotově orientovanými demokratickými státy, které touto vazbou vytváří protiváhu autoritativním režimům a ochraňuje mezinárodní rovnováhu. S tím se pojí také prosperita, která se od vstupu ČR do NATO projevila nárustem HDP 3,2 krát, obrat zahraničního obchodu vzrostl 4,6 krát a vývoz narostl o pětinásobek hodnoty před rokem 1999. Podmínkou další úspěšnosti je setrvání v pomoci Ukrajině. Klíčové je dle náčelníka generálního štábu udržení amerického zájmu v Evropě, což posílí jednotu aliance, a upozornil na závazek ze summitu NATO ve Vilniusu v roce 2023. V jeho rámci jsou 2 % HDP minimum a tento závazek může být dodržen pouze za předpokladu, že jsou společně s ním plněny i další povinnosti, jako například závazky v obranném plánování, ve kterých má ČR stále deficit. Řehka uvedl, že ČR má ve všech směrech předpoklady, aby uspěla, klíčová je proto vůle a leadership.

V souvislosti s bojem s hybridním působením cizích mocností v ČR se Tomáš Pojar i Karel Řehka shodli na nutnosti posílit spolupráci s ministerstvem školství a zkvalitnit výuku moderních dějin, především v souvislosti s působením ruských dezinformací. Náčelník generálního štábu však zdůraznil, že s narativy ohrožujícími českou bezpečnost je nutné bojovat také vytvářením silnějších a účinnějších protinarativů, které by vyplnily informační prostor. Znovu tak zdůraznil nutnost posílení strategické komunikace.

Třetí panel, zaměřený na stírání rozdílu mezi vnitřní a vnější bezpečností, které je charakteristické pro současné bezpečnostní prostředí, uvedl brig. gen. v. v. František Mičánek z Vysoké školy CEVRO. Jan Paďourek, vrchní ředitel Sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání Ministerstva vnitra, konstatoval, že se mění povaha krizí. Dříve spíše izolované situace mají tendenci způsobit sekundární krizové situace, které mohou systém ohrožovat. Tyto tzv. „polykrize“ kromě kaskádovitého efektu, tedy nevyhnutelnému a nepředvídatelnému sledu událostí, které mohou mít negativní dopady, mohou vznikat také v rámci několika procesů a najednou. První kritickou oblastí je kybernetická doména, ve které četnost kybernetických incidentů, tedy narušení bezpečnosti informací v systému, po 24. únoru 2022 minimálně dvojnásobně narostla. Cílem těchto útoků byly především státní instituce. Další výzvou je dezinformační scéna vznikající propojováním „kvazimediální“ a extremistické scény, které mají významný vliv na tvorbu veřejného mínění s patrným vlivem informačního působení Ruska, ale i Číny za účelem posílení jejich podporovatelů v ČR. Neméně závažnou výzvou může být také nová migrační vlna, která by vznikla například nepříznivým vývojem na Ukrajině. Ta by pravděpodobně nebyla z kapacitního hlediska zvládnutelná.

Policejní prezident PČR Martin Vondrášek uvedl řadu změn, které byly provedeny v poslední době za účelem posílení vnitřní bezpečnosti. Mezi nejzásadnější patří především úpravy ve vzdělávání, zřízení konceptu prvosledových hlídek schopných reagovat do 10 minut po celém území ČR, budování národní centrály proti terorismu, extremismu a kriminalitě, přehodnocení řady typových činností a operačních plánů a vytvoření jednotného analytického nástroje.

Generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR genpor. Vladimír Vlček podobně jako policejní prezident ocenil prohloubení spolupráce mezi jednotlivými složkami bezpečnostních sborů. Vlček zdůraznil nutnost dodržovat zásady krizového řízení, jako negativní příklad uvedl situaci během pandemie Covid-19. Za dobrý příklad následně označil zvládnutí uprchlické krize po útoku na Ukrajinu v roce 2022. Rozpracovaný typový plán pro uprchlickou krizi počítal se zajištěním 20 000 jedinců za měsíc, na vrcholu uprchlické krize v březnu 2022 však nejvyšší počet Ukrajinských uprchlíků činil 17 000 jedinců za den. Na závěr Vlček velmi důrazně akcentoval, že k zajištění bezpečnosti státu je nutné také spolupůsobení občana, a to jak ve vzdělávání, tak v celkovém přístupu.

Ve svém projevu uvedl prezident republiky Petr Pavel, že vstup ČR do NATO měl i své odpůrce, proto velmi ocenil politickou vůli na straně USA ale i ostatních spojenců, kteří tento krok podpořili. V současnosti dle prezidenta čelí NATO dvěma výzvám. Tou první je vnější hrozba ze strany Ruské federace, druhou pak vnitřní soudržnost aliance samotné. Proto je nutné brát vážně spojenecké závazky. Pavel uvedl, že Evropa musí převzít mnohem větší díl zodpovědnosti a nevyloučil další zvyšování výdajů na obranu. V souvislosti s tím je nutné budovat tzv. „strategic enablers“, jakými je strategická přeprava, logistika a spojení včetně satelitního a strategického zpravodajství. Jednotlivé členské státy musí dle prezidenta reagovat na aktuální bezpečnostní situaci 1) okamžitým navýšením průmyslové výroby ve všech základních segmentech obranného průmyslu a 2) navýšením bojové kapacity jednotlivých evropských ozbrojených sil a důsledně přitom uplatňovat inovace a zkušenosti z ukrajinského bojiště, především v oblasti autonomních systémů. V závěru projevu prezident zdůraznil také význam operací v kybernetické doméně, i skutečnost, že dopady útoků v této doméně mohou mít podobně závažné následky pro stát jako přímý útok. I proto je v rámci čelení kybernetickým útokům možné v rámci aliance aktivovat článek 5.

Hlavní řečník konference, 42. americký prezident Bill Clinton, který úřad zastával během vstupu ČR do NATO (1993-2001) a sám k němu významně přispěl, ve svém projevu vzpomínal především na Václava Havla a jeho významnou roli v tomto procesu. Clinton ocenil iniciativní přístup ČR v rámci podpory Ukrajiny, jenž významně demonstrovala například návštěva Petra Fialy, který jako jeden z prvních státníků navštívil Kyjev necelý měsíc po invazi. Podobně ocenil bývalý americký prezident také ambiciózní iniciativu Petra Pavla, která má Ukrajině zajistit dělostřeleckou munici nezbytnou k její obraně.

„Rodinným stříbrem“ konference Naše bezpečnost není samozřejmost je tradiční debata parlamentních politických stran, které se tento rok zúčastnili Karel Havlíček (ANO), Ivan Bartoš (Piráti), Jan Bartošek (KDU-ČSL), Alexandr Vondra (ODS), Radim Fiala (SPD), Vít Rakušan (STAN) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Na politické debatě jednotliví zástupci představili postoje politických stran a hnutí k bezpečnosti, které se nijak nelišily od jejich jednotlivých, dlouhodobě sledovaných programů.

Editor článku: Martin Machorek

Zdroje

[1]  Česká národní banka. 2021. „Foreign Direct Investment — 2021.“ Navštíveno 15.3. 2024. Dostupné z: https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/en/statistics/bop_stat/bop_publications/pzi_books/PZI_2021_EN.pdf